Farmáři z nových zemí EU budou v prosinci jednat v Brně

Zástupci zemědělských organizací z nových členských zemí Evropské unie budou 2. a 3. prosince v Brně plánovat společný postup při jednání o podobě společné zemědělské politiky po roce 2013. ČTK to dnes řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Dotační podmínky pro všechny členy by se měly srovnat v roce 2014. Staré členské země v čele s Francií a Německem však chtějí politiku rozdílných dotací prodloužit.

Agrární komora podle Veleby již oslovila obdobné organizace ze všech 12 zemí, které do EU vstoupily v letech 2004 a později."Je zajištěna účast našeho ministra zemědělství," uvedl Veleba. "Základem bude společná reakce na pozici Evropské komise k reformě společné zemědělské politiky," dodal. Signatáři připravovaného dokumentu podle něj opět zopakují požadavek rovných podmínek pro všechny farmáře v EU bez výjimky, na které mají podle smluv podepsaných před vstupem do EU nárok.

Evropská komise má svůj návrh budoucí podoby společné zemědělské politiky EU zveřejnit 17. listopadu. Podle informací, které si zástupci českých zemědělských organizací přivezli z nedávného jednání v Bruselu, Evropská komise nejspíše podlehne tlaku nejmocnějších členů unie a navrhne prodloužení rozdílných dotací i do dalšího rozpočtového období. O konečné podobě společné zemědělské politiky po roce 2013 však rozhodne v příštím roce Evropský parlament. Zemědělci z nových členských zemí proto nejspíše přesunou hlavní část svého lobbingu právě na jeho půdu. Výše přímých plateb v přepočtu na hektar se v unii v současnosti zásadně liší. Zatímco zemědělci z Lotyšska mohou dostat zhruba 100 eur (asi 2500 korun) na hektar, Řekové za stejnou výměru mohou dostat až 500 eur (asi 12.500 korun).

Francouzský ministr zemědělství Bruno Le Maire podle agentury Reuters koncem září řekl, že jeho a německé návrhy mají podporu zhruba 20 členských států EU. Na straně většiny nových členských států nicméně stojí i Velká Británie. Londýnu se nelíbí, že státy, kde hrají zemědělci historicky důležitou roli, odmítají hovořit o škrtech v zemědělských dotacích. K farmářům nicméně stále míří téměř polovina unijního rozpočtu, tedy zhruba 50 miliard eur ročně (1,25 bilionu korun).