Odborům se nelíbí postoj MZe ke společné zemědělské politice

Zemědělským odborům se nelíbí postoj České republiky k budoucnosti společné zemědělské politiky Evropské unie, jak ho dnes na jednání tripartity předložil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle odborářů je návrh příliš ústupný. Zástupce zemědělských podnikatelů naopak návrh označil za dobrý a odpovídající reálné situaci.

"Pozice České republiky k nové zemědělské politice EU po roce 2013 je snůška frází napsaná snad jakýmsi úředníkem v Bruselu," uvedl předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek.

"Materiál odpovídá situaci, která je v této době, kdy neznáme ještě rozpočet na společnou zemědělskou politiku, možná," nesouhlasil s Dufkem předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský.

V materiálu byly podle odborářů opomenuty hlavní problémy českého zemědělství, mezi něž řadí nestejné dotace, nedostatečné investice do moderních technologií a kvality zemědělské produkce. "Jsme pro politiku rozvoje venkova, a ne jeho likvidaci," uvedl Dufek, podle nějž jsou nerovné podmínky se starými členskými zeměmi EU hlavním důvodem neustále klesající produkce českého zemědělství a trvalého úbytku zaměstnanců v oboru. "Základní naše požadavky se tam promítají," oponoval odborům Jirovský.

Podnikatelé i odbory nesouhlasí s možným odstupňováním plateb podle velikosti podniků. To by znevýhodnilo velké firmy na úkor malých. V Česku přitom na většině půdy hospodaří podniky s velkou výměrou vzniklé z bývalých JZD a státních statků. Půda připadající v průměru na jeden subjekt je v ČR největší z celé EU.

Zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců v zemědělství shodně odmítají také další přechodné období, které chtějí prosadit některé staré členské země EU, zejména Francie a Německo. To by znamenalo, že by i po roce 2013 pobírali čeští zemědělci i farmáři z dalších států, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, méně peněz na přímých platbách, než jejich kolegové ze staré evropské patnáctky. Evropská unie se přitom k narovnání nestejné výše podpor zavázala ve smlouvách, které byly podepsány před vstupem do uskupení.

Dotační podmínky pro všechny členy by se měly srovnat v roce 2014. Staré členské země v čele s Francií a Německem však chtějí politiku rozdílných dotací prodloužit.

Evropská komise má svůj návrh budoucí podoby společné zemědělské politiky EU zveřejnit 17. listopadu. O konečné podobě společné zemědělské politiky po roce 2013 však rozhodne v příštím roce Evropský parlament. Zemědělci z nových členských zemí proto nejspíše přesunou hlavní část svého lobbingu právě na jeho půdu.

Výše přímých plateb v přepočtu na hektar se v unii v současnosti zásadně liší. Zatímco zemědělci z Lotyšska mohou dostat zhruba 100 eur (asi 2500 korun) na hektar, Řekové za stejnou výměru mohou dostat až 500 eur (asi 12.500 korun).