Agris.cz - agrární portál

Modifikovaná výpomoc

22. 10. 2010 | Ekonom

Geneticky upravená kukuřice zvyšuje výnosy i na polích s klasickými odrůdami.

Téměř jako hollywoodská pohádka situovaná na středozápad Spojených států vypadá studie zveřejněná v časopisu Science. Dva na pohled nesmiřitelní soupeři zjistí, že se vlastně vhodně doplňují, a odejdou div ne ruku v ruce do slunka zapadajícího nad nekonečnými kukuřičnými lány.

Nejzajímavější je ovšem »pointa« této vědecké práce. Autoři totiž tvrdí, že i pěstitelé, kteří nechtějí geneticky modifikované plodiny na svých polích, vydělávají na sousedech s opačným názorem.

Sňatek z rozumu

Hlavními aktéry příběhu jsou geneticky modifikovaná kukuřice a její starší, tradičně šlechtěná sestra. Nejsou to žádné mladice. Kukuřici lidé pěstují patrně už více než devět tisíc let.

Geneticky modifikovaná (GM) kukuřice také není včerejší. Předmětem zmíněné studie je nejdéle používaný typ označovaný jako Bt kukuřice, která se v USA komerčně pěstuje od roku 1996.

Odborníci do této rostliny vložili gen z bakterie Bacillus thuringiensis (proto Bt). Díky němu rostlina vyrábí ve svých tkáních jed zabíjející larvy zavíječe kukuřičného, škůdce, který rostlinu požírá. U novějších odrůd je genů několik, a tím pádem i rostlina produkuje několik variant toxinu. Tím se snižuje pravděpodobnost, že se u škůdců vyvine odolnost.

Běžné odrůdy nic takového neumějí. S bakteriemi se nekříží, a tak schopnost vyrábět jed nemají od koho získat.

Ty platíš, já vydělávám

Entomolog William Hutchison z Univerzity v Minnesotě sledoval ekonomiku zemědělců pěstujících běžnou a Bt kukuřici. Soustředil se přitom na pět států USA, kde kukuřice patří mezi hlavní plodiny (viz mapa Stav osevu kukuřičných polí v USA).

GM technologie podle studie ve Spojených státech ušetřila od svého zavedení v roce 1996 přibližně 6,9 miliardy dolarů, a to zejména na postřicích a naftě. Nejzajímavější přitom je, že přibližně 62 procent této částky, tedy 4,3 miliardy dolarů, ušetřili pěstitelé klasických odrůd.

Vysvětlení je jednoduché. Bt kukuřice zabíjí zavíječe tak spolehlivě, že populace škůdce se snižuje v celé kukuřičné oblasti USA. Hutchison s kolegy uvádí, že míra výskytu zavíječe za posledních čtrnáct let klesla v pěti sledovaných státech o 27 až 73 procent.

Méně škůdců pak znamená i menší škody na rostlinách, které se bránit neumějí. »Pole s modifikovanou kukuřicí neuškodí ani organickým farmářům, ba naopak. Vytváří cosi jako obrovský feromonový lapač na škůdce,« přibližuje Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Při bližším pohledu je jasné, že běžní zemědělci ve zkoumaných oblastech díky svým sousedům de facto ušetřili hned dvakrát. Jednak nemuseli kupovat dražší osivo modifikované kukuřice a ani nemuseli tolik utrácet za chemické ošetřování rostlin.

Nejedná se o zanedbatelné položky, jak ukazuje i pohled na strukturu nákladů českých zemědělců. »Cena chemického ošetření činí 500 až 1000 korun na hektar, přitom s nejistou a proměnlivou účinností, která kolísá od 60 do 90 procent,« říká Josef Soukup z České zemědělské univerzity, který se problematice pěstování modifikovaných plodin věnuje. Osivo GM kukuřice se podle jeho slov prodraží o 800 až 1200 korun na hektar.

Zemědělci za zrno z jednoho hektaru dostávají v posledních letech mezi 25 až 30 tisíci korun. V USA jsou ceny podobné. »Naopak celkové náklady na vypěstování hektaru kukuřice se pohybují v Česku kolem 22 až 25 tisíc korun na hektar,« uvádí Soukup.

V oblastech s vysokým výskytem zavíječe se pěstitelům vyplatí spíše investovat do GM odrůdy, radí odborníci. »Užití Bt kukuřice se začíná vyplácet, pokud zavíječ způsobuje škody tři až jedenáct procent z úrody,« tvrdí Soukup. Přesné číslo se odvíjí od výnosu, výkupní ceny a dalších faktorů. »V Česku platí, že v místech výskytu zavíječe pokles výnosu dosahuje deset až 20 procent,« dodává.

Paraziti přes plot

Vítězství GM kukuřice nad škůdci nikdy nesmí být úplné. »Pěstitelé modifikovaných odrůd musejí povinně část pole osít i klasickou kukuřicí, která poskytne útočiště pro škůdce,« říká Zdeněk Opatrný. Obdobná pravidla musejí dodržovat i tuzemští zemědělci.

Toto opatření má zabránit masovému rozšíření škůdců schopných přežít otravu toxinem, který rostliny vyrábějí. »V přirozené populaci to dokáže asi jeden jedinec z milionu,« uvádí Soukup.

Kdyby se hmyz živil pouze na Bt kukuřici, přežila by tedy jen ona miliontina všech zavíječů. Ti by postupně založili nové generace odolných škůdců. Zemědělci tak musejí obětovat část úrody, aby se mohli rozmnožovat i neodolní zavíječi a ti rezistentní nepřevládli.

Pak se může »zabijácká« Bt kukuřice stát dominantní plodinou, jako už tomu je v USA. Některým zemědělcům se přitom jen vyplatí »parazitovat« na rostlinách, které rostou na druhé straně jejich pomyslného plotu.

I když ne těm českým. Modifikovaná Bt kukuřice je v Česku sice povolená, ale pěstuje se jenom na šesti tisících hektarech. Běžná kukuřice přitom roste na více než 300 tisících.

Matouš Lázňovský

Přespolní dolary

Evropa a GM

- GM plodiny obsahují uměle vnesený gen jiného organismu. Evropa si na ně neudělala jednotný názor. Proces schvalování nových plodin je téměř zablokovaný, protože do něj může zasahovat každá evropská země. A řada z nich je proti GM plodinám.

- V Evropě jsou prozatím povoleny pouze dvě GM plodiny. Jednou je Bt kukuřice, druhou brambora Amflora pro průmyslové využití.

- V EU se pěstuje zatím jen Bt kukuřice. Amflora byla schválena letos a zemědělci ji tak zatím nestihli zasadit. Bt kukuřice je v EU vyseta na asi 100 tisících hektarů, z 80 procent ve Španělsku.

- Ve zbytku světa se GM plodiny pěstují na 130 milionech hektarů. Největší podíl má sója s téměř 70 miliony hektarů.

- Ve světě se GM kukuřice pěstuje na zhruba 40 milionech hektarů. Například v USA modifikovaná kukuřice válcuje konkurenci a ovládá většinu osevních ploch této planety.

6,9 miliardy dolarů

Takovou úsporu přineslo pěstování geneticky modifikované kukuřice v USA.


Zdroj: Ekonom, 22. 10. 2010





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 29.04.2024 12:19