Vlastníci nevypořádaných podílů v JZD možná šanci nedostanou

(ČTK, 26.10.2010) Šance na nový v zákoně zakotvený způsob vypořádávání podílů v bývalých zemědělských družstvech se po dnešku snížily. Senátní výbory nepodpořily návrh senátorů v čele s Jiřím Liškou (ODS), podle něhož by o dosud nevypořádané podíly mohli jejich vlastníci znovu žádat ještě rok. Pokud by se jich nedomohli, svůj nárok na finanční vyrovnání by podle předlohy měli uplatňovat u ministerstva zemědělství. To by podíly následně vymáhalo ve splátkách během tří let.

Tvůrci návrhu dnes nezískali podporu ani v senátním zemědělském, ani v ústavně-právním výboru. Proti jsou sociální demokraté a komunisté, kteří chtěli zákon zamítnout už v prvním čtení. Ke kritikům se přidali i někteří zástupci vládních stran, a to mimo jiné kvůli finančním dopadům předlohy, které sami její tvůrci odhadli na 13 miliard korun.

"Ten dopad do státního rozpočtu je poměrně dramatický," řekla ČTK předsedkyně senátorského Klubu TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová. Nová úprava je podle ní navíc v kolizi s předchozími transformačními zákony a mohla by být i na štíru s ústavou. O dalším osudu návrhu tak rozhodne Senát jako celek ve středu. Pokud se s ním ztotožní, návrh nastoupí standardní schvalovací cestu, neboť Senát může předkládat návrhy jen jako celek.

O přijetí návrhu stojí restituenti, kteří se o finanční vypořádání se státem soudí neúspěšně již několik let. Nevypořádanými majetkovými podíly se již zabývá také Evropský soud pro lidská práva. Kvůli nedostatečné ochraně soukromého vlastnictví mohou Česku hrozit v budoucnu ze strany EU sankce.

Snahu řešit tuto situaci měla už předloni tehdejší vláda premiéra Mirka Topolánka, podle ní se počet oprávněných osob pohyboval kolem 100.000 a výše jejich nevypořádaných podílů činila zhruba deset miliard korun. Vládní návrh měl rovnou zajistit finanční vypořádání bývalým podílníkům zemědělských družstev, která zanikla nebo z nich byl vyveden majetek. Sněmovna ale tento návrh odmítla.

Senátorský návrh by se podle Lišky týkal pouze již podaných návrhů na vypořádání, které dosud nebyly uspokojeny. Počítá s tím, že pokud by se oprávněný majitel nedohodl s bývalým družstvem jinak, vyplácel by se podíl po dobu tří let ve stejných částkách. Pokud by se nástupnická organizace družstva opozdila s výplatou o více než 14 dní, měl by majitel právo žádat celou částku ihned. Podle kritiků by přijetí zákona mimo jiné ohrozilo důvěru v právní stát a zatížilo dotčené firmy a je v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Podle původního transformačního zákona z roku 1992 si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti, takže dohledat nástupnický podnik je v mnoha případech téměř nemožné. Lhůta byla následně prodloužena o dalších deset let.