AK: Návrh Bruselu o zemědělské politice je pro ČR dvojznačný

Listopadový návrh Evropské komise o podobě společné zemědělské politiky EU po roce 2013 je pro Česko dvojznačný, obsahuje výhodné i nevýhodné prvky. Zda pro ČR bude nakonec výhodný, bude záležet na výsledku nadcházejících tvrdých jednání s ostatními členskými státy a s bruselskými institucemi. ČTK to při příležitosti mezinárodní konference zástupců nevládních zemědělských organizací nových členských států EU v Brně řekl viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.

"Jestli ten návrh (Evropské komise) je výhodný pro Českou republiku, nebo není, to z toho není zřejmé. Protože tam nejsou žádná čísla a teď právě bude období, kdy se o tom bude velmi tvrdě jednat," řekl Belada. "Pro Česko jsou některé prvky výhodné, některé míň výhodné a bude to prostě diskuse s ostatními zeměmi, aby to pro ČR bylo co nejvýhodnější," uvedl.

Evropská komise představila v hrubých obrysech návrh reformy společné zemědělské politiky od roku 2014 v druhé půlce listopadu. Podle EK by za tři roky měl skončit současný systém zemědělských dotací, který diskriminuje farmáře z nových států EU. Návrh výkonného orgánu EU je však podle českých nebo slovenských zemědělců zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současné nerovnosti.

Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce v současnosti činí 250 eur na hektar, tedy asi 6250 korun. Mezi starými a novými členskými státy, mezi kterými je i Česko, ovšem panují velké rozdíly. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur.

V Česku podle Belady činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar. Celková zemědělská dotace se podle něj v ČR skládá zhruba ze tří složek - z přímých plateb, které tvoří asi 270 eur na hektar, pak z dotací v rámci programu venkova a z národní dotace. Právě národní dotace je podle něj nejproblematičtější, hodně nerovností napříč členskými státy se odvíjí právě od její výše. Právě kvůli národní dotaci mají prý čeští zemědělci na hektar zhruba o 100 eur míň než zemědělci ve starších členských státech.

Podle Belady je v návrhu Evropské komise pro Česko pozitivní, že by se celkový rozpočet na zemědělství neměl po roce 2013 výrazně snižovat. Farmáři v unii teď dostávají asi 55 miliard eur ročně, tedy téměř 1,4 bilionu Kč. To je asi 40 procent celého rozpočtu EU. "Je to záměr zachovat silnou společnou zemědělskou politiku," podotkl Belada k záměrům Bruselu. Podle něj z návrhu komise vyplývá i to, že EU chce v budoucnu být konkurenceschopná ve výrobě potravin a chce směřovat podporu na aktivní zemědělce, což prý doposud příliš praxí nebylo.

Jako jeden z největších problémů návrhu ovšem Belada vnímá záměr komise nastavit strop na přímé platby velkým farmám. V Česku se totiž hospodaří na farmách s průměrnou výměrou 84 hektarů, přitom unijní průměr je 13 hektarů. Tím by čeští zemědělci na novém systému dotací opět tratili. "Pokud chce EU být konkurenceschopná, tak se ty podniky musejí zvětšovat, jako v Americe nebo Asii," poznamenal Belada.

Co se týče nového systému plateb, podle Belady Evropská komise zamýšlí zavést systém dvojvrstvé sazby. "První sazba je základní, ta by mohla být pro všechny země stejná, a ta druhá vrstva je doplňující podle podmínek té dané země a i podle toho, jak ten zemědělec na tom bude hospodařit," řekl viceprezident AK.

Čeští zemědělci podle něj zásadně odmítají, aby byly platby do zemědělství výrazně kofinancovány z národních rozpočtů. "Český rozpočet je tam, kde je. My potřebujeme, aby to nebyl souboj národních rozpočtů. Pokud to bude souboj národních rozpočtů, tak to vyhraje Německo, Francie, kde ti zemědělci mají velký vliv," dodal. "Samozřejmě nějaké národní dotace se musejí zachovat, ale musí být podle nějakých pravidel hry," dodal.

Setkání zemědělců v Brně se účastní zástupci ČR, Slovenska, Litvy, Lotyšska, Polska a Maďarska. Odpoledne chtějí přijmout deklaraci, která určí jejich společný postup pro jednání v Bruselu. lab mol