Česká přírodně sladká vína: pár jich nepotvrdilo skvělou pověst

Poprvé jsme testovali nejdražší vína na trhu. Ledová, slámová či bobulová vína stojí stovky až tisíce. Ta výborná právem, ta mizerná jsou podrazem na zákazníky.

Za malou dvoudecilitrovou lahvinku zaplatíte i šest set korun. Za "sedmičku" (kdyby taková byla na trhu) bychom dali i přes dva tisíce. Nejsou to totiž ledajaká vína, ale luxusní produkty, jejichž výroba je komplikovaná a drahá.

Říká se jim přírodně sladká, protože svůj cukr si skutečně berou z přírody. Vyrábějí se z hroznů, které seschly nebo zmrzly a tím se zbavily části vody. Šťáva z nich je pak koncentrovaný nektar těch nejcennějších látek.

Právem jsme byli zvědaví, jak test, v němž jsme shromáždili 14 vzorků ledových, slámových, botrytických a cibébových vín, dopadne. Obzvláště když mnohá z nich se pyšnila zlatými medailemi ze soutěží tuzemských i zahraničních. Jak to dopadlo? Dobře i špatně. Žádné zlato se nekonalo, porota rozdělila šest stříbrných a pět bronzových medailí, což by se mohlo na tak úspěšnou kategorii zdát málo.

Medaile není navěky

Například Pálava výběr z bobulí 2007 Miloše Michlovského patří k nejúspěšnějším vínům tuzemského vinařství posledních let. Před dvěma lety získalo na soutěži Terravino v Izraeli dvojitou zlatou medaili a titul mezinárodního šampiona. V našem testu ho čtyři vzorky předběhly. "Celková kvalita byla určitě dobrá, až velmi dobrá," říká jeden z degustátorů Martin Křístek. "Ale také se ukázalo, že medaile ze světa není zárukou nesmrtelnosti vína.

Některá byla tři roky stará, a přitom už za zenitem. "Vítězem testu se stal výběr z cibéb Chardonnay 2008 z Vinařství Volařík. Stříbrné medaile získala ještě "ledovka" z Vinných sklepů Lechovice, cibébový výběr ze Sonberku, bobulový z Vinselektu Michlovský a slámová vína od pana Drápala a ze Sedlece.

Přírodně sladká vína

Na slámová vína hrozny sesychají alespoň tři měsíce na slámových rohožích. Ledová se vyrábějí z hroznů, které "přešel" první vydatný mráz, u botrytických musí zasáhnout ušlechtilá plíseň, bobulové a cibébové výběry sesychají na vinici."Bylo to hodně zajímavé. Celý soubor se rozdělil na dvě skupiny. V té větší byla vína moc pěkná, s vyšším zbytkovým cukrem, dobře postavená, s pevnou páteří, některá s krásnou mineralitou, harmonií cukru a kyselin a příjemnou ovocností," říká další porotce Jakub Král. "V té druhé pak dvě nebo tři nekvalitní vína, která se jakoby chtěla svézt s vysokou cenou a kvalitou ostatních, ale neměla na ně."

O Rulandském modrém z Vinařství Jedlička a Novák degustátoři dokonce pochybovali, zda vůbec patří mezi sladká vína. Avizovaných 111 gramů cukru rozhodně nemělo.

Rozdíly v alkoholu

Laiky možná překvapí, že některá vína měla jen osm procent alkoholu, jiná víc než patnáct. Proč takové rozdíly?

"Je to věc zkušeností, hry přírody, ale často také věcí náhody," říká předseda poroty Fedor Malík. "Někdy vinař těžko hlídá kvašení a nechává tak trochu, jak to vyjde," dodává enolog Jan Stávek. "Třeba nemá svou laboratoř a je líný každý týden posílat vzorky jinam, aby viděl, že víno už má deset jedenáct procent alkoholu a kvašení už by měl zastavit." Výsledkem jsou pak vína s vysokým obsahem alkoholu, jaký mají vína dolihovaná, do kterých se alkohol přidává.

Test potvrdil, že přírodně sladkým vínům lépe sluší alkoholu spíš méně než více. Důkazem je vítěz testu, který měl jen osm procent.

Vybrat si v obchodě není snadné

Ukázal také, že výběr těchto vín není jednoduchý. "Hezčí lahev neznamená lepší víno," říká Libor Nazarčuk a přidává radu:

"Pokud zákazník neví, jaké víno vybrat, měl by si nechat poradit. Musí mít ale alespoň rámcovou představu, co hledá. Jsou to drahá vína, existuje široká škála odrůd, ročníků i přívlastků..."