Čeští drůbežáři chtějí změnu legislativy ohledně chlazení masa

Českým drůbežářům se nelíbí evropská legislativa upravující zpracování drůbeže. Chtějí, aby se drůbeží maso prodávané v obchodech coby chlazené mohlo při zpracování do budoucna chladit pouze vzduchem. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Sdružení drůbežářských podniků. Někteří, zejména polští zpracovatelé drůbeže totiž, na rozdíl od českých výrobců, kuřata chladí postaru vodou. Tato technologie je levnější, což znevýhodňuje tuzemské výrobce.

Při chlazení ve vodní lázni údajně také roste riziko přenosu salmonel a kuřata také obsahují více vody. Spotřebitelé přitom nemohou kuřata chlazená vodou poznat, protože výrobci nemají povinnost informovat o způsobu chlazení. Dovozy polské drůbeže, zejména kuřat, do Česka přitom rostou, loni dosáhly téměř polovinu z celkových importů drůbežího do země, které představovaly 80.000 tun.

Sdružení drůbežářských podniků proto požádalo evropskou asociaci zpracovatelů drůbeže (a.v.e.c) o podporu změny legislativy. Asociace po jednáních, která se uskutečnila v úterý v Bruselu, prý návrh podpořila. "Bylo dohodnuto, že bude iniciována změna obchodních norem pro drůbeží maso tak, že při chlazení drůbežího masa vodou bude muset být takové maso pouze zmraženo a označeno, že bylo chlazeno vodou," uvedlo sdružení.

Na základě tehdy platné legislativy byly české podniky před vstupem země do EU nuceny upravit své provozy výhradně na chlazení vzduchem. To si vyžádalo mnohamilionové investice. Následné úpravy předpisů však výrobu a následný vývoz vodou chlazených kuřat umožnily.

Podle ředitele sdružení Františka Matese je dnes vodou chlazeno pouze zhruba pět procent celkové unijní produkce drůbeže. Kromě Polska, kde je tento způsob chlazení rozšířen, chladí takto maso například některé podniky v Řecku nebo Velké Británii. Mimo Evropu je tento způsob běžný například v Brazílii či USA.

Podle dřívějšího vyjádření prezidenta Agrární Jana Veleby náklady při chlazení drůbeže vzduchem dosahují až o dvě koruny vyšší než při chlazení ve vodní lázní.

Státní veterinární správa (SVS) v poslední době zadržela několik zásilek polského kuřecího kvůli obsahu salmonel. Na obecně častější výskyt nebezpečné bakterie salmonely v kuřecím mase z dovozu nedávno poukázal test Vysoké školy chemicko-technologické.

Podle výsledků, které v polovině září zveřejnila Agrární komora, šest z celkem devíti kontaminovaných vzorků tehdy pocházelo z Polska, u tří byla jako země původu uvedena ČR. Podle AK však existuje podezření, že i surovina u těchto výrobků pocházela ze zahraničí. Uvedení čeští výrobci totiž většinu surovin pro svou výrobu dováží, uvedla tehdy AK.

Střevní bakterie salmonely vyvolávají průjmové onemocnění salmonelózu. Do organismu bakterie pronikají výhradně ústy a vylučují se stolicí, případně močí. K přenosu nákazy dochází potravinami nebo prostřednictvím nemytých rukou. Salmonely lze zničit dostatečným tepelným zpracováním potraviny.

Podle drůbežářského sdružení dává spotřebitelům jistotu českého původu masa český veterinární oválný kontrolní znak a písmena CZ s číslem podniku na obalu kuřete.