Agris.cz - agrární portál

Nad osudem možné první občanské iniciativy se smráká

10. 12. 2010 | Euractiv.cz

Organizace Greenpeace a Avaaz včera (9. prosince) předali Evropské komisi petici s milionem podpisů občanů, kteří požadují, aby se v EU přestaly pěstovat další geneticky modifikované plodiny (GMO). Doufají, že evropská exekutiva bude k dokumentu přistupovat jako k první občanské iniciativě - institutu, který zavedla Lisabonská smlouva, ale na jehož přesných pravidlech se stále pracuje.

K velkému zklamání iniciátorů petice, organizace Greenpeace a Avaaz, která zpracovává online kampaně, si pro ni namísto předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa přišel „pouze“ eurokomisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli. Barroso prý odmítl a raději za sebe poslal náhradníka.

Tento krok ale není pouze symbolický. I přesto, že se organizátorům podařilo sehnat milion podpisů a splnit i další podmínku (občané musí pocházet alespoň z devíti členských zemí), které si institut občanské iniciativy, s nímž přišla Lisabonská smlouva, žádá, není jisté, zda k němu bude Evropská komise takto přistupovat. V současné době totiž probíhají mezi unijními institucemi debaty o tom, jak by tento institut, který má občanům EU umožnit promlouvat do unijní legislativy, měl vůbec v praxi fungovat (bližší podrobnosti například EurActiv 1.12.2010).

O nejistotě, která panuje i v Komisi, svědčí slova komisaře Dalliho. „Občanská iniciativa ještě nebyla spuštěna, v tento moment nemůžeme žádnou takovou iniciativu přijmout. Není to tedy platné.“

Komisař Dalli ještě vzápětí dodal: „Sice jsme se shodli na tom, že tuto konkrétní petici přijmeme, ale nemohu zaručit, jaké budou další kroky Komise.“

Podle posledních informací k určité dohodě o pravidlech podávání a kontrolování občanské iniciativy mezi institucemi a členskými státy došlo na začátku tohoto týdne. Aby ale změny začaly platit, musí ještě projít plénem Evropského parlamentu a následně je musí schválit i členské země. Jelikož na to budou mít rok, neočekává se proto, že by občanská iniciativa začala fungovat dříve jak na konci roku 2011.

Je to škodlivé

S tím ale nesouhlasí organizace Greenpeace, která se ve svých argumentech odvolává na právní rozbor akademika a bývalého vedoucího právního odboru generálního ředitelství Komise pro životní prostředí Ludwiga Kramera. Ten je přesvědčen, že článek k občanské iniciativě, který je uveden v Lisabonské smlouvě, je v této podobě na tento konkrétní příklad aplikovatelný.

Organizátoři petice, která žádá Evropskou komisi, aby na území EU přestala povolovat GMO do doby, než nezávislá vědecká a etická instituce shledá jejich kultivaci bezpečnou, shromažďovali podpisy občanů od března letošního roku. V tento měsíc totiž Komise dala souhlas k pěstování speciálně geneticky upravené brambory Amflory, která se využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata (EurActiv 3.3.2010). Miliontý podpis se na dokumentu objevil na konci září (EurActiv 7.10.2010).

Povolení k pěstování této brambory se nelíbilo ani některým členským státům, které se se svým protestem obrátily na unijní justici. Jako první tak v květnu učinilo Maďarsko, které následovalo Rakousko, Lucembursko, Polsko a Francie.

Evropská unie povoluje kromě Amflory i pěstování jednoho druhu geneticky upravené kukuřice (MON810). Obě plodiny se v celé sedmadvacítce pěstují na rozloze menší než 100 tisíc hektarů. Zmiňovanou kukuřici najdeme i na některých polích v České republice.


Zdroj: Euractiv.cz, 10. 12. 2010





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 19.04.2024 19:48