Plocha ozimé řepky vzrostla na rekordních 390.000 hektarů

Zemědělci meziročně rozšířili plochu osetou ozimou řepkou meziročně o pět procent na rekordních 390.704 hektarů. Výměra polí osetých pro letošní sklizeň ozimými obilovinami naopak klesla o dvě procenta na 966.276 hektarů. Vyplývá to z šetření, jehož výsledky dnes ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství (MZe).

"Je to zcela jednoznačně dáno vysokou cenou komodity," uvedl k dalšímu rozšiřování řepkových polí prezident Agrární komory Jan Veleba. Podle něj je pravděpodobné, že plochy oseté řepkou porostou dál i na jaře. Zatímco v první polovině ledna 2010 se na Plodinové burze v Brně tuna olejniny obchodovala zhruba za 7000 korun, ke srovnatelnému datu letošního roku cena přesáhla 12.000 Kč.

Nejvýrazněji z obilovin, téměř o 11 procent, meziročně klesly plochy ozimého žita a ozimého ječmene (o 8,4 procenta). "Ozimý ječmen se seje velmi brzo, v podstatě to ještě koliduje se závěrem žňových prací," uvedl Veleba. Loňské žně se kvůli deštivému počasí o několik týdnů protáhly a zemědělci proto plodinu nestačili zasít v takovém množství jako o rok dříve. Ozimé žito přestali podle Veleby kvůli ekonomické nevýhodnosti farmáři v Česku téměř pěstovat a dávají místo něj přednost ozimé pšenici. Ta dlouhodobě mezi obilovinami převládá. Její plocha se meziročně snížila pouze o 0,8 procenta na 791.841 hektarů.

Veleba připomněl, že výrazně meziročně nevzrostla pouze cena řepky, ale zhruba o polovinu také cena obilí. To pravděpodobně povede k jeho větším osevům na jaře. "Myslím si, že nakonec tam nemusí být pokles, že se to vyrovná, uvidíme," poznamenal šéf největší agrární nevládní organizace.

Vývoj počasí v předchozích týdnech, kdy se nejprve oteplilo a teploty šplhaly až k deseti stupňům nad nulou a následně se výrazně ochladilo a začalo opět mrznout, mohl poškodit některé porosty ozimých plodin. "Možné poškození tam je, je ale předčasné o tom mluvit," řekl Veleba, podle nějž by ideální pro přezimování plodin bylo, pokud by pole opět přikryl sníh.

Plochy řepky v posledních letech každoročně rostou zejména kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot. Od loňského června se v Česku podíl biosložky v benzinu zvýšil z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent.

Pěstování plodiny, jejíž rostliny dávají v době květu polím nepřehlédnutelnou výrazně žlutou barvu, si zemědělci dlouhodobě pochvalují jako jednu z mála, kterou pěstují se ziskem.

Řepka má však i své kritiky. Její velké plochy totiž způsobují úhyny srnčí zvěře. Patrné je to zvláště v zimě, kdy si zvířata obtížně hledají potravu. Řepka obsahuje látky, které jim ničí játra, plíce, nervovou soustavu a způsobují průjmy, řekl ČTK v minulém týdnu předseda Okresního mysliveckého spolku v Chrudimi Vratislav Máslo.

Evropská unie loni zveřejnila studii, ze které vyplývá, že biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. Podle staršího vyjádření ministerstva životního prostředí se do biopaliv přidává pouze pětina její celkové produkce v tuzemsku.

Podle posledního dostupného odhadu ČSÚ zveřejněného loni v říjnu dosáhla loňská sklizeň obilovin celkem ve výši 7,029 milionu tun a řepky 1,062 milionu tun. Ve srovnání s mírně nadprůměrným rokem 2009 se u obilovin celkem úroda snížila o 10,1 procenta, u řepky o 5,8 procenta.

Výsledky šetření osevu ozimů pro sklizeň 2011 ve srovnání s rokem 2010 (plocha v hektarech)

Zdroj:Ministerstvo zemědělství, Český statistický úřad (ČSÚ)