Potravináři vyzvali ke kupování českých potravin

Čeští potravináři dnes vyzvali spotřebitele, aby kupovali především tuzemské potraviny. U domácích výrobků prý mají garantovánu vysokou kvalitu, zdravotní nezávadnost, zároveň jejich koupí podpoří zaměstnanost v zemi. Dokument nazvaný podle místa vzniku Modřická výzva dnes ČTK zaslala Potravinářská komora (PK). Kromě jejího prezidenta Miroslava Tomana jej podepsali především zástupci největších tuzemských zpracovatelů drůbeže.

Výrobci upozorňují na to, že v důsledku globalizace světového obchodu se nyní do Česka dováží řada potravin ze zahraničí. "Tyto potraviny jsou vyráběny v mnoha případech na zastaralých technologických zařízeních, které nedokážou zaručit stejnou kvalitu potravin jako místní produkce," stojí ve výzvě. Za příklad potravináři dávají drůbeží maso.

Evropská legislativa povoluje tři metody chlazení kuřecího masa, a to vzduchem, vzduchem s postřikem a ve vodní lázni. Veterináři, čeští zpracovatelé a zemědělci dlouhodobě upozorňují, že chlazení masa vodou s sebou nese určitá rizika. Kromě vyššího rizika kontaminace takto chlazeného masa různými mikroorganismy může maso obsahovat také větší množství vody. Chlazení vodou je kromě zvýšeného rizika kontaminace a vyššího obsahu vody levnější, což znevýhodňuje tuzemské výrobce na jednotném unijním trhu.

Na základě tehdy platné legislativy byly české podniky před vstupem země do EU nuceny upravit své provozy výhradně na chlazení vzduchem. To si vyžádalo mnohamilionové investice. Následné úpravy předpisů však umožnily výrobu a následný vývoz kuřat chlazených vodou.

"Česká kuřata jsou díky kvalitnější technologii zpracování dražší a obchodníci tak svým zákazníkům nabízejí raději kuřata z dovozu," tvrdí zpracovatelé. Tím podle nich klesá zájem spotřebitelů o česká kuřata, v důsledku čehož hrozí tuzemských chovatelům a potravinářům likvidace.

Ministr zemědělství Ivan Fuksa v Evropské unii prosazuje, aby vejce, vepřové a drůbeží maso měly vlastní "rodné listy". Ty by úřady, prodejce i spotřebitele jasně informovaly o tom, odkud výrobek pochází, což v současné době není v řadě případů ze značení zřejmě.

"V poslední době a zejména po dioxinové aféře v Německu se jasně ukázalo, jak je pro našeho spotřebitele důležité zjistit, odkud pochází potravina, kterou si kupuje. I když tyto informace musel podle legislativy EU každý potravinářský zpracovatel evidovat, pro spotřebitele byly těžko dosažitelné.

Právě usnadnit orientaci spotřebitelům je teď naším primárním cílem," řekl Fuksa.

Během své návštěvy drůbežářského závodu v Modřicích dnes ministr na tamní výrobky demonstrativně nalepil etikety s nápisy "kuře české, vzduchem chlazené" a "Český výrobek". Jde o iniciativu výrobců, jak informovat zákazníky o původu a způsobu chlazení masa. "Výrobci by měli mít možnost v rámci propagace označit takto kvalitní produkty zemí původu a spotřebitelé možnost se podle toho rozhodovat," poznamenal Fuksa.

Průměrný Čech sní ročně zhruba 25 kilogramů drůbežího, což je nad evropským průměrem. Výroba drůbežího masa v Česku se ale od roku 2005 snižuje. Zatímco v roce 2005 výrobci drůbeže vyprodukovali 322.000 tun masa, v roce 2009 to bylo 260.000 tun. Tuzemská poptávka je stále více pokrývána dovozy. Ty podle ministerstva zemědělství představují zhruba 40 procent domácí spotřeby drůbežího.