Sněmovna podpořila návrh na prodej zemědělské půdy cizincům

Sněmovna dnes v prvním čtení podpořila vládní novelu devizového zákona, která umožní občanům států EU nakupovat v tuzemsku zemědělskou půdu. Zákaz jejího prodeje si vyjednalo Česko při vstupu do EU, výjimka skončí letos v květnu. Nyní podle zákona cizinci zemědělskou půdu kupovat nesmějí, desítky tisíc hektarů české zemědělské půdy však již vlastní zahraniční právnické osoby, které mají v ČR sídlo. Sousední státy na rozdíl od Česka zažádaly Brusel o prodloužení výjimky.

"Je to další projev trvale defenzivní agrární politiky vlády," reagoval šéf Agrární komory Jan Veleba. Česko podle něj mělo, stejně jako Maďarsko a Slovensko, požádat o prodloužení lhůty, během níž nesmí cizinci nakupovat tamní zemědělskou půdu. Již delší dobu má výjimku vyjednanou i Polsko.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) opakovaně upozornil, že existují dva způsoby, jak současný zákon obejít, takže mnoho půdy již cizinci nyní vlastní. Na dotaz Kateřiny Konečné (KSČM) prohlásil, že neexistuje způsob, jak obcházení zákona zabránit, protože je obcházen naprosto legálně.

Podle Veleby by přesto, že zahraniční firmy půdu v Česku již několik nakupují, měl stát o prodloužení výjimky v Bruselu zažádat. "Přeci jenom je to signál vlády směrem k zemědělcům. Zde je ten projev takový, že žádné překážky klást nebudeme," uvedl Veleba.

Zpravodaj k zákonu Alfréd Michalík (ČSSD) řekl, že ví o negativních reakcích hlavně nájemců půdy vůči této změně. Je však pro to, aby poslanci propustili zákon do druhého čtení, případné nedostatky by prý bylo možné odstranit při projednávání ve výborech.

Výjimka ohledně zákazu prodeje půdy, kterou si Česko při vstupu při vstupu do unie vyjednalo, byla podle Kalouska systémová hloupost. Česká strana na ní podle jeho názoru nic nevydělala, ale na oplátku musela přistoupit na výjimku, která omezovala české občany ve volném pohybu osob.

Obdobný návrh předložila sněmovně již v minulém volebním období tehdejší Topolánkova vláda. Sporná novela vyvolávala odpor nejen bývalých opozičních stran, ale i zemědělců, kteří se obávali, že jim zahraniční podnikatelé půdu skoupí. Poslanci se návrhem tehdy začali zabývat, jednání o něm ale nedokončili.

Vláda koncem loňského listopadu uložila ministerstvu zemědělství, aby do konce letošního ledna připravilo změny zákonů o státní půdě a o Pozemkovém fondu. "Každý, kdo hospodaří na půdě v majetku státu, bude mít přednost při koupi této půdy. U cizinců bude časová podmínka 36 měsíců. Cílem je zabránit spekulacím," uvedl tehdy premiér Petr Nečas. Ministerstvo dosud kabinetu novely nepředložilo. Stav příprav dokumentů ČTK zjišťuje.

Od května 2009 mohou cizinci v Česku kupovat nemovitosti určené k bydlení. Česká republika si před vstupem do Evropské unie vyjednala na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se již ovšem ustanovení devizového zákona nevyužívá, protože v tomto případě je smlouva o přistoupení k EU nadřazenou právní normou.

Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohou podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje. Podle vyjádření ředitele fondu Radima Ziky z loňského května není známo, jakou měrou se cizinci na odstátňování podílejí.