Pronájem půdy a pachtovné u nás a v Evropě

Když se jednalo o našem vstupu do Evropské unie, nižší podpory českému zemědělství z rozpočtu EU se mezi jiným zdůvodňovaly nižšími platbami pachtovného.

Bylo to jistě daleko přijatelnější, než podpory v prvním roce na úrovni 25 procent (s každým dalším rokem navíc jen o pět procentních bodů) zdůvodňovat nižšími mzdami a pracovními důchody těch, kteří v zemědělství u nás v té době pracovali.

Pachtovné jako platba za užívání cizí půdy za účelem hospodaření existuje ve všech zemích EU, neboť se zde hospodaří jak na půdě vlastní, tak i na půdě připachtované. Pokud jde o naši zemi, je samozřejmé, že vzhledem k minulému vývoji máme co činit s velmi vysokým podílem půdy, která nepatří do vlastnictví hospodařících subjektů. Překvapivě se však s podobným jevem setkáváme i v mnoha západních zemích, kde podobně jako u nás je tento podíl vysoký.

Zemědělství členských zemí EU je v tomto směru velmi diferencované bez ohledu na to, zda se jedná o členské země pů­vodní nebo členské země nové. Z hlediska proporcí mezi půdou vlastní a půdou pronajatou lze rozlišit tři skupiny zemí:

*K zemím s nejnižším podílem připachtované půdy - méně než 30 procent - patří: Irsko (17 %), Polsko (27 %) a Dánsko (29 %). Pokud bychom se ptali, zda to má nějakou souvislost s průměrnou velikostí hospodářství v těchto zemích, museli bychom odpovědět, že nikoli. V Dánsku průměrný podnik hospodaří na 82 ha, v Irsku na 45 ha a v Polsku na 17 ha.

*K opačnému pólu, který se vymezuje 70 a více procenty pronajaté půdy, náleží Německo (71 %), Belgie (74 %) a Francie (84 %). Sem patří i ČR (88 %), Bulharsko (89 %) a Slovensko, které má zdaleka podíl nejvyšší (96 %).

*Ostatní země vykazují podíl od 31 do 64 procent. Rakousko (31 %), Španělsko, Finsko, Itálie, Nizozemsko, Spojené království (43 %) atd.

Pravděpodobně nás napadne otázka: jak si vysvětlit tak vysoký podíl pronajaté půdy? Není třeba rozebírat situaci u nás, velmi dobře ji známe. Ale proč je například v Německu a ve Francii tolik půdy, jež není ve vlastnictví těch, kteří na ní hospodaří? V těchto zemích totiž proces koncentrace podnikových celků probíhal daleko rychleji než proces vlastnictví půdy. Jistě je dost důvodů, proč se bývalí aktivní rolníci nezbavují své půdy. Jsou to zřetele praktické povahy, vyplývá to z mnohaletých zkušeností. Cena půdy jako zvláštní formy majetku se nesnižuje pod vlivem inflace (podobně jako v případě i jiného nemovitého majetku) a pronájem přináší pachtovné, příjem pro vlastníka půdy. To všechno platí dnes i u nás.

Je zde ještě jedna souvislost. Je podnik, který má významný podíl cizí půdy, dostatečně stabilní, nehrozí mu rozpor mezi kapacitami ob­jektů pro živočišnou výrobu a výměrou půdy, na které hospodaří a na které by měl hospodařit i v budoucnosti (minimálně tak dlouho, až se mu vrátí vložené investice)? Evropské zkušenosti říkají, že v tom by problém být neměl. Totéž lze tvrdit i na základě zkušeností u nás. Nelze však vyloučit, že mohou nastat případy, kdyby to problém být mohl.

Pachtovné jako jedna z nákladových položek má samozřejmě vliv na rentabilitu hospodaření. Je současně výrazem zájmů vlastníků půdy a podnikajících subjektů. Pachtovné podle všech podstatných znaků je u nás nižší než v Rakousku a zejména v Německu, avšak vyšší než v Polsku. Ale jedná se pouze o jednu z mnoha nákladových položek. Celkové efekty (produkce, tržby) vůči nákladům jako celku jsou v Rakousku i Německu příznivější než u nás.

Není pochyb, že s růstem příznivějších hospodářských výsledků se projeví tlak na zvýšení pachtovného i u nás. Kdybychom to brali podle směnného kurzu, dostává německý vlastník za 1 ha čtyřikrát více než náš (4318/1061). Ale podle kupní síly koruny pouze dva a půl krát (4318/1697; 1697=1061x1,6). Podle hodnot reálných je na tom náš vlastník půdy stejně jako rakouský a podstatně lépe než polský.

Podle našeho názoru má větší význam to, co souvisí se stabilitou velikosti podniku jako jedním ze základů jeho ekonomické prosperity. Je proto velmi užitečně seznámit se se vším, co s tím souvisí zejména v oblasti zákonodárství v zemích západní Evropy. Důležité informace pak mohou být podnětem k hledání toho, co může být pro nás užitečné.

Josef ŠENFELD, poslanec

Dimitrij CHOMA, profesor

Pramen: Zelená zpráva za rok 2009. Údaje v Kč podle směnného kurzu.

S růstem příznivějších hospodářských výsledků se projeví tlak na zvýšení pachtovného i u nás. Je proto velmi užitečně seznámit se i se zákonodárstvím v zemích západní Evropy. Důležité informace mohou být podnětem k hledání toho, co je pro nás užitečné.