Komise státům radí, jak zakázat pěstování GMO

Evropská komise navrhuje, aby členské země mohly samy rozhodovat o pěstování geneticky upravených plodin (GMO) na svém území. Vytvořila proto manuál, podle kterého by mohly státy tyto zemědělské plodiny zakázat například kvůli ohrožení veřejného pořádku.

Zákaz kultivace GMO plodin by podle Komise mohl být v budoucnu zdůvodněn i etickými důvody, budou-li podložené náboženskými nebo filozofickými výhradami ke genetické modifikaci. Všechny uvedené námitky figurují na připravovaném seznamu, kterým chce Evropská komise členským státům poskytnout vodítko při rozhodování, zda pěstování dané plodiny na svém území zakázat nebo povolit.

Evropská komise totiž vloni v červenci přišla s návrhem, podle nějž by na rozdíl od současné praxe členské státy dostaly větší volnost při rozhodování, zda pěstování modifikovaných plodin na svém území omezí.

V současné době mají státy EU právo geneticky modifikované plodiny pouze zakázat (a to ještě za velmi omezených podmínek). O povolení pěstovat GMO se rozhoduje na evropské úrovni v souladu s pravidly jednotného vnitřního trhu.

Plán Bruselu se ale nezamlouvá ani zemím, které jsou tradičními odpůrci GMO (Francie a Itálie), tak státům, které jsou pěstování geneticky upravených plodin nakloněny (Španělsko). Kritici návrhu namítají, že nový systém bude pro pěstitele a zpracovatele znamenat právní nejistotu.

Státy proto vyzvaly Evropskou komisi, aby sestavila seznam argumentů, které by mohly použít v případě, že se rozhodnou pěstování GMO plodin zakázat, a jejichž uplatněním by neporušily pravidla WTO.

Přestože seznam není ještě konečný, je z něj jasně cítit, jak bude doporučení Evropské komise zřejmě vypadat. „Na tyto důvody, ať už jednotlivě nebo v relevantních případech v kombinaci, se členské státy budou moci odvolávat při omezování nebo zákazu pěstování GMO na celém území nebo jeho části,“ cituje z předloženého dokumentu, který vznikl na generálním ředitelství Komise pro záležitosti spotřebitelů, agentura Reuters.

Stát podle „otevřeného seznamu“ Komise může pěstování GMO zakázat také s odůvodněním, že chce producentům a spotřebitelům zajistit možnost volby pěstovat a nakupovat nemodifikované produkty, na základě plánovacích rozhodnutí na úrovni měst a států, z důvodu ochrany životního prostředí nebo tradičních zemědělských postupů.

Pokud členské země některý ze zmíněných argumentů Komise použijí, musí prokázat, že uvalená omezení jsou „oprávněná, přiměřená a nediskriminační“.

Komise doufá, že pokud vládám poskytne seznam argumentů, na jejichž základě budou moci GMO zakázat, zlomí tím nesouhlas některých velkých členských států, kterým se nelíbí, že na ně Komise plánuje přenést pravomoci veškerá rozhodnutí týkající se pěstování těchto plodin.

Žádná právní jistota

O navrženém seznamu budou vládní experti jednat v Bruselu 11. února.

Podle mluvčího unijní exekutivy si Komise nejprve počká, jaké reakce na její návrh z úst vlád zazní. Prozatím prý ale nemá v úmyslu navržená opatření nijak dále doplňovat ani připojovat seznam k připravovanému legislativnímu návrhu. Nejmenovaný právní expert EU dodal, že i když argumenty na seznamu vycházejí ze stávající evropské legislativy a rozsudků Evropského soudního dvora, jedinou možností, jak dosáhnout právní jistoty, je připojit seznam k legislativnímu návrhu.

„Právoplatnost tohoto seznamu by jinak byla vcelku diskutabilní a neochránila by země EU před žalobami ze strany biotechnologických společností, zemědělců nebo obchodních partnerů v rámci WTO,“ potvrzuje Thijs Etty z VU University Amsterdam.

Jak ale Etty doplnil, většina uvedených důvodů beztak není v souladu s pravidly WTO a i v případě, že by se seznam stal součástí legislativy, země by jen velmi těžko dokazovaly, že byl zákaz přiměřený nebo že měl nediskriminační charakter.