Po roce 2013 budou nižší přímé platby

Německý poslanec Albert Dess se opřel do návrhu o budoucnosti Společné zemědělské politiky, který navrhl komisař Ciolos. Zveřejnil svoji zprávu, kterou Evropský parlament projedná do konce června. Lisabonská smlouva dává Evropskému parlamentu větší sílu a tím i vliv. Dess ve své zprávě kritizuje návrh Komise a uvádí, že je nekonkrétní.

V případě, že by se návrh poslance Desse promítl do konečného znění budoucí Společné zemědělské politiky znamenalo by to celou řadu zásadních změn.

1. Změna distribuce finančních prostředků. Dess navrhuje , aby každý zemědělec dostal minimálně 65% platby z průměru Evropské Unie na ha, to znamená asi 170 EUR/ha. Navrhuje také přechodné období pro staré členské státy do konce roku 2020. Přímá platba bude podmíněna současným systémem Cross-Compliance včetně dodržování správné zemědělské praxe (GAEC)

2. Opuštění historického výpočtu výše plateb požaduje ne hned, ale také až do konce dalšího finančního rámce, tj. do konce roku 2020.

3. Pro zastropování-capping není důvod tvrdí Dess ve své zprávě.

4. Přímé platby budou propláceny jen vlastníkům farem, kteří farmu používají pro produkci a zachovávají všechna ekologická pravidla a správnou zemědělskou praxi-to je definice „aktivního“ farmáře.

5. Článek 68 by i v nové Společné zemědělské politice měl pokračovat, ale primárně by měl být používán ke kompenzaci rozdílů mezi regiony a k restrukturalizaci a posílení např. produkce mléka nebo chovu ovcí.

6. Nejdůležitějším návrhem poslance Desse je představa o „zelenější“ Společné zemědělské politice po roce 2013. Přesunem 20%-30% procent z prvního pilíře do druhého pilíře vznikne nová sekce, podobná Agroenvironmentálním opatřením. Návrh podmiňuje příjem přímých plateb z prvního pilíře povinným zapojení alespoň do dvou „zelených opatření“ z druhého pilíře. Jestliže se zemědělec nezapojí, dostane sankci. Přímé platby se mu sníží například o 50%. Kontrola těchto opatření bude probíhat obdobně, jako jsou kontrolována agroenvironmentální opatření

7. Opatření k regulaci trhu chce Dess zachovat a navíc, dobrovolně bude možné požívat 2% přímých plateb na krytí pojištění.

Druhý pilíř se také zásadně změní. Převodem 20%-30% finančních prostředků z I.pilíře bude posílena jeho role II. Pilíře v oblasti životního prostředí. Nebude rozdělen do OS

jako nyní a bude zaměřen zejména na podporu růstu, zaměstnanosti se speciálním důrazem na podporu mladých zemědělců.

Předpokládají se čtyři typy opatření:

· „Greening“ , platba za „ozelenění“ zemědělské politiky– nový program plošných plateb

· Soubor povinných opatření v oblasti cílů strategie 2020 s 25% spolufinancováním z členských států ( současná příloha II )

· Platba za znevýhodněné oblasti ( LFA)

· Dobrovolná opatření se zachováním současné výše spolufinancování

Evropský parlament se stal po podpisu Lisabonské smlouvy silným hráčem a partnerem při tvorbě budoucí zemědělské politiky. Evropské Komise tahá za kratší konec provazu.

Dojde-li ke změnám podle návrhu poslance DESSE, bude to mít zásadní dopad do českého zemědělství. Sníží se objem finančních prostředků v I.pilíři, platby budou podmíněny více kriterii a bude obtížnější je získat. Platba v I.piliři bude více platbou na základě „kontraktu“. Významně se posílí příjmy zemědělců ve státech s bohatou zemědělskou minulostí, jako je například Bulharsko a Rumunsko- až o 28%.

Významně sníží podpora do nových investic ve druhém pilíři a tím budou kladeny na zemědělce vyšší finanční nároky na zajištění investic do budoucnosti. Zároveň zůstane dlouhé přechodné období pro staré členské státy.

Česká republika koncentruju svoje úsilí do odstranění potencionální hrozby v podobě zastropování plateb, ale připravovaná reforma má mnoho dalších úskalí, významnějších pro zemědělce v České republice.

Autor: Michal Pospíšil,zahraniční tajemník ASZ ČR