Poprvé prolomena hranice 1 milionu hektarů zemědělské půdy

V roce 2010 bylo v Německu poprvé ekologicky hospodařeno na více 1 milionu hektarů půdy, v meziročním srovnání se zvětšila výměra ploch o 5,7 %.

V uplynulém roce bylo v Německu ekologicky obhospodařeno přesně 1 001 200 hektarů zemědědělské půdy, jak vyplynulo z aktuálních čísel Svazu ekologického potravinářství (BÖLW), který je zastřešujícím svazem německého bioodvětví, zveřejněných u příležitosti bilanční tiskové konference konané v rámci BioFach 2011.

Počet výrobních podniků v ekologickém zemědělství v uplynulém roce vzrostl o 5,4 procent na celkových 22 174. Prezident Biolandu a člen předstvenstva BÖLW Thomas Dosch však považuje angažování politiky do ekologické produkce za příliš malé a domnívá se, že není možné ponechat růst tohoto odvětví pouze na spotřebitelích.

Počet ekologických farem v Německu sdružených ve svazu BÖLW stoupl v uplynulém roce o 4 % na 11 474; celkem hospodařily na ploše 683 911 hektarů (nárůst o 4,7 %). Celkový obrat německého biotrhu v uplynulém roce stoupl o dvě procenta na 5,9 milird € jak uvedl profesor Götz Rehn, předseda Svazu biosupermarketů s odvoláním na informace předních ústavů pro výzkum trhu. Podíl na celkovém trhu činil 4 až 6 procent. „Motorem“ tohoto odvětví se v uplynulém roce staly specializované obchody s biopotravinami, které zaznamenaly 8% nárůst obratu.

Ekologické hospodaření v Německu (2009 a 2010)

Počet specializovaných obchodů s biopotravinami v roce 2010 dosáhl téměř 2 350. Rozpor mezi rychlostí růstu trhu a ploch ekologicky obhospodařované zemědělské půdy je důvodem proč není možné pokrýt poptávku z domácích zdrojů. Politici promarnili šanci podpořit domácí zemědělce při přechodu z konvenčního na ekologický způsob hospodaření. Následkem toho se stále rozvírají nůžky mezi poptávkou a nabídkou domácích bioproduktů.

S ohledem na reformu společné zemědělské politiky EU považuje Dosch návrhy evropského komisaře pro zemědělství Dacina Ciolose za správné, protože směřují k zelenější a spravedlivější zemědělské politice. Důležité ale bude v rámci reformy SZP zejména udržet zásobování potravinami. Je nutné změnit směr ve prospěch přírody, zemědělců a spotřebitelů. Ale to neznamená, že by měly proti sobě stát konvenční a ekologické, ale také ne velké a malé podniky.

Podle informací Markuse Arbenze, obchodního ředitele Mezinárodního federace hnutí ekologických zemědělců (IFOAM), je ekologické hospodaření na vzestupu i v globálním měřítku. Světová hospodářská krize sice vývoj tohoto odvětví zbrzdila, ale nezastavila.

V roce 2009 narostl globální trh s biopotravinami o 5 % na celkových 54,7 mld. USD (40,54 mld. €); největší – americký – tvořil s 24,5 mld. USD (18,16 mld. €) téměř polovinu. Ekologicky obhospodařované plochy ve 160 zemích obsáhly téměř 37,2 mil. ha, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 6,2 % (154 zemí).

Počet zemí s ekologicky obhospodařenými plochami se od roku 2000 téměř zdvojnásobil (86 zemí). Největší mětou se podílí Austrálie s 12 miliony hektarů. Falklandské ostrovy naproti tomu vykazují s 37,7 procenty největší podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, následuje Lichtenštejnsko s 26,9 a Rakousko s 18,5 %. Počet certifikovaných producentů stoupl v průběhu jednoho roku z 1,3 na 1,8 mil., z toho jen na Indii připadá přibližně 677 000 výrobců (nejvíce ze všech zemí).

Globální spotřeba biopotravin na jednoho obyvatele se v roce 2009 pohybovala kolem 8,4 USD (6,22 €). Dánové se 139, Švýcaři se 132 € a Rakušané se 104 se umístili na pomyslném žebříčku nejvýše. Němci vydali za nákup biopotravin v průměru pouze 71 € na jednoho obyvatele.