Kolabují chovy prasat

Vždy, když některá z komodit takzvaně hoří, a stav začíná být neudržitelný, agrární komora bije na poplach a hledá řešení. Vloni to bylo mléko. U něj se cena zlepšila a stav se díky letošní pomoci na základě článku 68 stabilizuje. Nyní jsou na tom zase nejhůře prasata. Tak, jako tomu bylo vloni v případě kravínů, nyní se uzavírají celé chovy prasat, které kolabují.

Proto na 22. února svolala Agrární komora ČR spolu se Svazem chovatelů prasat v Čechách a na Moravě tiskovou konferenci do sídla dění, do odbytového družstva Centroodbyt v Pardubicích. Tam se novináři dozvěděli, kde se už vrata zavřela a kde se k ukončení chovu prasat zemědělci chystají.

Příklady firem, které chtějí likvidovat chov prasat

Provem Havlíčkův Brod 2100 prasnic, celkem 25 000 prasat ve výkrmu, 70 zaměstnanců

Gigant Třeboň 1000 prasnic, celkem 10 000 prasat ve výkrmu

Unikom Kutná Hora 700 prasnic

Pigmal Malšice 500 prasnic

PŽV Strakonice likvidace chovů Mýšlovice, Kokořov, Kladruby s celkovou roční výrobou vepřového masa 7000 tun

Agrofert

Zemos: 350 prasnic

Zemědělská akciová společnost Záhornice (Kolínsko): 350 prasnic

Poděbradská Blata: 350 prasni

Věštice: 1200 prasnic

Valtrovice: 1000 prasnic

Černín a Bojanovice: 900 prasnic

Podniky , ve kterých se rozhodují o ukončení chovu

Bohemia Vitae: 1300 prasnic

Vrbka a Vroutek: 1000 tun prasat

Lipec: 1000 tun prasat

V čem je „zakopaný pes“ podle ředitele Jana Stibala

„Pokud jde o můj názor na to v čem je problém, tak to není jedna věc, ale celý komplex. Z něj vypíchnu obrovsky nepříznivý vývoj kurzu eura. Při vstupu nám říkali, že musíme produkovat za 1 euro. Tenkrát to bylo v daném kurzu eura ke koruně za 33 Kč v živém, i dnes pořád musí chovatelé produkovat za jedno euro, což je ale nyní 25 Kč, a to je obrovský rozdíl. Velmi důležitý je vývoj ceny jatečných prasat, který je s tímto problémem spojen,“ uvedl Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.

„Druhým velmi výrazným problémem je struktura jateckých podniků a způsob prodeje. V evropském kontextu jsou to menší jatka, se špatnou efektivitou, která prakticky neřeší vývoz a soustředí se na vlastní trh. I přes obdobnou cenu jatečných prasat nejsou schopny nabídnout půlky či díly v obdobných cenách a kvalitě. K tomu se řadí problém, že je malý rozdíl mezi cenou levných dílů a dílů kvalitních. To vede k tomu, že se k nám dováží velké objemy laciných mas pro zpracování. Naši přitom nejsou schopni vyvézt ty kvalitní díly, přestože v zahraničí jsou tyto partie výrazně dražší (2-3krát),“ vysvětlil dál Stibal.

K souboru vlivů na neutěšenou situaci v chovech prasata patří i zhoršený přístup k financování pod vlivem určité politiky bank, struktura podniků nevhodná pro systém dotací a další a další skutečnosti, které tvoří celý balík zátěže ztrpčující podnikání ve velkovýrobě vepřového masa. Navíc na tiskové konferenci v Pardubicích chovatelé poukázali v souvislosti s dioxinovou aférou v Německu na záplavu českého trhu laciným vepřovým masem z Německa. Ani to pro zklidnění českého trhu s vepřovým masem nepřispěje.

K zastavení pádu v chovech prasat zatím nebyla vůle

„Chovu prasat a českému vepřovému masu zvoní hrana a do této chvíle nebylo přijato konkrétní opatření k zastavení pádu. Vepřové maso je tradiční a základní složkou českého jídelníčku. Současný vývoj, který začíná být nevratný, pokládáme za nebezpečný vabank, který se vymstí a bude mít hluboké dopady na spotřebitele,“ shrnul obavy agrárníků jejich představitel, prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

Končí neperspektivní chovy, říká Andrej Babiš

Mezi velkovýkrmny prasat, kde se s další činností už nepočítá, patří i některé zemědělské podniky, které jsou součástí holdingu Agrofert. Proč tomu tak je, o tom nám podali vysvětlení vrcholní představitelé společnosti.

„Skupina Agrofert dala v krátkém čase na rozvoj chovu prasat 100 milionů korun. Dnes máme řadu špičkových chovů, kde se dosahuje denních přírůstků 900-1000 gramů při spotřebě 2,6 kg krmiva. Vykazujeme jen jedno procento ročních úhynů a na prasnici je počet odchovaných selat v průměru 28-29. Přestože jde o špičkové parametry a vyrovnané partie jatečných prasat, která mohou závidět v řadě okolních zemí, nejsme schopni konkurovat dotovaným prasatům z EU. V řadě zemí se totiž z národních zdrojů prasata dotují, aniž se o tom hovoří. Jde potom o souboj rozpočtů, nikoli produkčních výsledků. Žádali jsme proto po státu, aby chovatelům prasat a drůbeže vyšel vstříc a u 150 tisíc tun obilí ze státních hmotných rezerv snížil nákupní cenu. V současné době jsou totiž ceny krmiv jednou z významných položek, které zvyšují náklady,“ řekl Jaroslav Faltýnek, ředitel zemědělské divize Agrofertu.

Proč ruší některé chovy Agrofert, vysvětlil stručně i majitel holdingu Andrej Babiš: „Rušíme jen ty chovy, které mají špatnou ekonomiku a nejsou perspektivní“.

Eugenie Línková