Ptáci se vracejí z teplých krajů. Vzbudil je delší den

Do České republiky se vracejí stěhovaví ptáci. V půlce února přilétli první skřivani a špačci, ornitologové už ale pozorovali i několik čápů, kteří přilétají až v půlce března. S prvním březnovým dnem začínají návrat ptáků do České republiky bedlivě sledovat.

Už v půlce února se navrátili ptáci, kteří zimovali ve Středomoří a na jihu Evropy. "Jsou tu skřivani, čejky, špačci, máme tady už i drozdy," uvedla koordinátorka kampaně Jaro ožívá Lucie Hošková.

Špačci, skřivani i čejky jsou ptáci, kteří nejpozději odlétají a vracejí se nejdříve. Zimují blízko a nemusí být tak dlouho pryč.

Navrátilce z Afriky ornitologové očekávají nejdříve v první půlce března. "Nejdříve přiletí čápi, v druhé polovině měsíce pak vlaštovky. V projektu Jaro ožívá sledujeme i kukačky, rorýse a vlhy pestré. Tito navrátilci přilétají v půlce dubna," doplnila Hošková.

Řídí se sluncem

Návrat do České republiky mají opeřenci přesně načasovaný. Řídí se délkou dne. "Je to logické. Navrátilci z Afriky to v sobě musí naprogramovat aniž by věděli, jaké je tu počasí. Řídí se tedy instinktivně prodlužujícím se dnem. Toho dokonce dokáží rozeznat i ptáci přezimující na rovníku, kde jsou ty změny minimální. Prodlužující den spustí hormonální změny, na které reagují," vysvětlila Hošková.

Počasí je tedy až druhým faktorem, i ten ale návrat ptáků, kteří v České republice zimují, dokáže ovlivnit. "Stává se, že přitáhnou z Afriky do Středomoří a tam díky příhodnějším podmínkám nějakou dobu zůstanou. Například už teď jsou ve Středomoří vlaštovky. Ty vědí, že už jsou blízko, ale protože tam panují lepší podmínky, než na jejich zimovištích, a i kvůli dostatku hmyzu dorazí později," vysvětlila odbornice.

Rorýsi jsou schopní ze svého zimoviště kvůli zimě a dešti na nějaký čas i odletět. "Jsou to jedni z nejlepších letců, kteří se vracejí v půlce dubna. Pokud tu nepanuje teplé a příznivé počasí, jsou schopní popoletět do teplejších míst, do jižní Evropy nebo někam za lepším počasím a za potravou," řekla iDNES.cz Hošková.

Na výlety rodičů za sluncem jsou skvěle adaptovaná i mláďata rorýsů. "Ta jsou schopna upadnout do letargie a vydrží se zpomaleným metabolismem do doby, kdy se rodiče vrátili z teplejších míst. V útlumu do návratu rodičů vydrží," míní Hošková. Rorýsi u nás zůstávají nejkratší dobu. Přilétají v druhé polovině dubna, mláďata vyvádí v polovině července a kolem 10. srpna už mizí zpět do Afriky.

Nekterým čápům se z Česka nechtělo

Laici i odborníci na stránky projektu Jaro ožívá zaznamenali už 42 pozorování čápa bílého. Ten obvykle přilétá v půlce března. "Někteří zimují i v jižní Evropě, mají to tedy blíže a mohou se v předjaří toulat po Evropských státech," doplnila Hošková s tím, že zatím jde o výjimky.

Raritou je i pár čápů otužilců z komínu lihovaru v Blatné na Strakonicku. "Pár čápů tu zimuje už čtvrtým rokem. Místní se o ně starají, protože čápi v našich podmínkách nemohou zimu zvládnout. Přikrmují je tedy rybami z místního rybářství," podotkla Hošková. Samice z blatnického páru pochází z Bavorska a dříve migrovala, pak se ale připojila ke svému partnerovi, který nejspíše pochází z umělého odchovu a migrační chování zafixováno nemá.

Čápů zimujících v jižní, ale i ve střední Evropě přibývá. Podle odborníků tak ptáci reagují na oteplování. "Zejména čápi tu zkouší zůstávat. U nich platí více, že pokud mohou zůstat, tak to udělají. I když zatím to pořád ještě je spíš výjimka," míní ornitoložka.

Projekt Jaro ožívá

Nová sezóna projektu oficiálně startuje 1. března 2011 tedy první den prvního jarního měsíce. Již nyní však lze na stránkách projektu sledovat přílety čápů, vlaštovek i prvních rorýsů do jižněji položených zemí. Kampaň Spring Alive organizuje mezinárodní sdružení na ochranu ptáků BirdLife International, v České republice je zastoupena Českou společností ornitologickou.

Projekt je cílený hlavně na školy. Zapojují se ale všechny věkové kategorie, laici i odborníci. "Projekt je interaktivní. Lidé mohou pozorovat přírodu, vložit pozorování na internet a získat zpětnou vazbu, jak jaro postupuje, mohou sdílet své poznatky s ostatními," míní koordinátorka projektu Lucie Hošková.

Zúčastnit se projektu je jednoduché - stačí si zaznamenat svá první pozorování čápa bílého, vlaštovky obecné, rorýse obecného, kukačky obecné či vlhy pestré, a vložit je do on-line formulářů na stránkách projektu. Výsledky projektu zpracovávají odborníci s cílem zjistit faktory, které ovlivňují případné změny v tahovém chování ptáků, například vliv klimatických změn na načasování návratu ptáků ze zimovišť.