Dodržování GAEC nestačí

Desítky let hospodařily zemědělské podniky v ČR na základě základní priority: Vyprodukovat co největší objem potřebných komodit bez ohledu na použité technologie a dopad způsobu hospodaření na stav krajiny či ohrožení nezemědělského, tedy i státního majetku. Nyní ale přichází zásadní změna, kterou by měli všichni pozorně vnímat.

Změna v postoji soudů

Cestou, jak zabránit poškození osobního, obecního i státního majetku a krajiny jako takové, je již několik let povinnost zemědělců dodržovat zásady správné zemědělské a environmentální praxe – GAEC. Původní zásady GAEC, které ovšem nesplňovaly daný účel, bylo nutné po kritice z Bruselu změnit, a ČR za to hrozí nemalé sankce. Je celkem jisté, že sankce bude muset naše země zaplatit - jenom se ještě neví, kolik to přesně bude. Jde ale až o miliardy korun. Stejně tak je ale jisté, že pokud tuzemské zásady neplnily účel ochrany krajiny, majetku a prevence před vodní erozí, nemohou být tato pravidla použita jako argument ve prospěch zemědělských podniků, které se soudně brání proti žalobám za škody jimi způsobené nesprávným hospodařením. A právě takto začínají vnímat zatím modelové kauzy také samotní soudci. V praxi to znamená, že náhrady případných škod nebudou závislé na dodržování GAEC, ale na dodržování obecně platných zákonů, zejména občanského zákona, zákona na ochranu zemědělského půdního fondu a vodního zákona. Což je samozřejmě zcela správný postoj, již proto, že zásady GAEC se mohou (a budou) měnit, takže v různých případech by se viníci poškození majetku a krajiny mohli bránit na základě zcela jiných argumentů, a navíc by dodržování GAEC v různých stadiích pravidel GAEC kladlo rozdílné nároky na stanovená pravidla hospodaření. To by ale zakládalo riziko diskriminace jednotlivých zemědělských podniků v soudních sporech nejednotnými podmínkami, jejichž nedodržení by mělo být důvodem sankcí.

Odborné posudky

V praxi to znamená, že dodržování zásad GAEC může být argumentem k čerpání plné výše dotací, není to ale alibi pro škody způsobené nesprávným hospodařením. I při dodržování GAEC se tak zemědělské podniky nezbavují obecné odpovědnosti za škody způsobené jejich činností v krajině. Ostatně – GAEC nepostihují a ani postihnout nemohou veškerá rizika, které z hospodaření plynou, jde jen o výčet nejdůležitějších zásad. V krajině jako živém organismu, v němž se produkují jiné živé organismy, navíc ani veškeré rizikové situace předvídat nelze.

Z uvedené filosofie musí přitom v budoucnosti vycházet také odborné posudky jako argumentace pro zúčastněné strany sporu – zemědělské podniky i například žalující obce či fyzické osoby, kterým byl poškozen jejich majetek. Dosavadní praxe, která je spíše ostudou vědecké komunity než zemědělců (například autorů odborných posudků v kauze Kladrubská a.s. z České zemědělské univerzity v Praze) se totiž jednak ortodoxně držela posouzení dodržování GAEC, navíc nevyhovujících parametrům EU, jednak vůbec nebrala v úvahu širší souvislosti hospodaření v krajině a dodržování obecně platných zákonů. Budoucí odborné posudky tak budou klást větší nároky na znalosti posuzovatelů a naskýtá se tak otázka, kdo bude mít vůbec právo takové posudky vydávat. Přestože je totiž posudek v soudním sporů jen podpůrný argument, bývá jeho váha poměrně značná za situace, kdy drtivá většina soudců nemá o pravidlech GAEC či riziku erozí vůbec žádnou představu. Pak ovšem hrozí riziko zneužitelnosti posuzovatelů v argumenatci na podporu kohokoli v případných soudních sporech.

Nepodceňujme rizika sporů

Možné důsledky nesprávného hospodaření a jejich soudní vyústění v současné době zcela jistě řada zemědělských podniků podceňuje. I proto, že soudních sporů tohoto typu není zatím mnoho a navíc nic není definitivně rozhodnuto. Samotná politika EU, poněkud více „zelená“ než by bylo zdrávo, spolu s posunem vnímání laické veřejnosti týkající se hospodaření v krajině a konečně i probouzející se aktivity alespoň části vlastníků půdy ale ukazují na to, že konfliktů mezi hospodáři a obcemi či jednotlivými osobami při poškození jejich majetku bude přibývat. Základní signál pro zemědělce přitom zní: Dodržování zásad GAEC nestačí.

Autor: Petr Havel