Zemědělci na Vysočině hlásí po zimě škody hlavně u řepky

Zemědělci na Vysočině hlásí po zimě škody hlavně u řepky. Zástupci některých podniků uvedli, že část porostů budou muset zaorat - někde to bude asi desetina. Další pětině polí s řepkou by ještě mohly pomoci deště, podle farmářů se ale jejich horší stav v každém případě promítne do výnosů. Ozimé obilí podle prvních odhadů přečkalo zimu celkem dobře. Na polích v kraji začínají jarní práce. ČTK dnes zjistila, že zemědělci začali s přihnojováním ozimů a na některých místech už sejí jarní ječmen.

Na Pelhřimovsku se seje naplno od minulého týdne. Od čtvrtka do pondělí ale práce většinou přerušil déšť. Selekta Pacov na Pelhřimovsku už stačila vyset polovinu jařin, podle ředitele Josefa Diviše začalo setí díky počasí o něco dřív než obvykle. Na hodnocení ozimů je podle něj ještě brzo, řepka zatím vypadá hůř než obilí. Podnik hospodaří na více než 900 hektarech zemědělské půdy. Koncem týdne by tam mohly začít přípravy na sázení brambor - pole se musí přihnojit, naorat a zbavit kamenů.

Rolnická společnost Lesonice na Třebíčsku začala s přihnojováním řepky a ozimé pšenice asi před třemi týdny. "Mrazíky tomu docela přály, protože se dalo vjet na pozemky," podotkl ředitel Martin Diviš. Obilí se ještě neseje. I v této části kraje budou podle ředitele větší problémy s řepkou, která byla loni kvůli dlouhým žním zaseta později a nestihla před zimou pořádně zakořenit. "Porosty dostaly trochu zabrat i těmi jarními holomrazy, takže nějaké zaorávky budou. Ale zatím to nevypadá tak hrozně," dodal.

Na výše položeném Žďársku se zatím zemědělci do polí moc nedostali. Podle některých farmářů byla půda promrzlá až do 35 centimetrů. "Je snaha přihnojovat. Někdo zkouší připravovat pole na setí, ale zatím to jsou výjimky," shrnul situaci ředitel žďárské agrární komory Václav Špaček. Ozimy se podle něj ještě nezačaly rozrůstat. "Chtělo by to trochu déšť, aby se oživily," uvedl. U řepky jsou podle něj vidět i vymrzlá místa.

V minulém roce zabíralo obilí přes polovinu z 281.000 hektarů osevních ploch na Vysočině. Farmáři pěstovali o něco méně brambor a máku a poprvé nezaseli žádný přadný len. Letos by podle prvních odhadů mohlo být opět nasázeno o něco méně brambor. Bude je vytlačovat kukuřice, jejíž spotřeba stoupá kvůli přibývajícím bioplynovým stanicím na farmách. Podle ministerstva zemědělství přibývají tyto zdroje energií na Vysočině nejrychleji v zemi, v kraji by jich mohlo být už kolem 35.