V Česku by do roku mohl vzniknout fond rizik pro zemědělce

V Česku by do roku mohl vzniknout fond těžko pojistitelných rizik pro zemědělce, řekl dnes novinářům viceprezident Agrární komory (AK) Jindřich Šnejdrla. Podle představ organizátorů by do fondu přispívali jak sami zemědělci, tak stát, ale i pojišťovny. V případě škod, proti kterým se v současnosti farmáři nemohou pojistit, by jim škody byly kompenzovány z fondu.

O vzniku podobného fondu se v Česku již několik let mluví, dosavadní snaha o jeho vytvoření nebyla však úspěšná.

Účast v systému by byla pro zemědělce dobrovolná. Aby se o případnou pomoc mohl farmář ucházet, bude muset mít pojištěno alespoň 50 procent své zemědělské produkce, což má zemědělce nutit se k zodpovědnému chování. Na druhou stranu vstupem do systému získají jistotu, že jim budou finančně kompenzovány i dnes pojišťovnami neproplácené škody. Do budoucna by také měly být odstraněny jednorázové státní kompenzace škod zemědělcům, které nerozlišují, zda je farmář pojištěný nebo ne.

Zda a jak výrazně by se do systému zapojil stát, dosud není jasné. "Tady bohužel doposud nemám pozitivní odpověď na tuto otázku, neboť ministr zemědělství (Ivan Fuksa) doposud nedošel ke shodě, odkud ty peníze brát," řekl ředitel Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Martin Karban.

Právě jím vedený fond by měl prostředky fondu spravovat. "Uvolňování těchto prostředků by bylo na základě rozhodnutí komise, která bude ustanovena pro tento účel a která bude mít přísně stanovena pravidla komu a v jaké výši a za jakých podmínek by tyto prostředky mohly být vypláceny," doplnil Karban.

Jak ČTK řekl ředitel makléřské společnosti Renomia Agro Jiří Havelka, problematické může být rovněž finanční zapojení pojišťoven do systému, neboť se jim finančně přispívat do fondu příliš nechce. Podle Havelky však bude toto zapojení nutné.

"AK (záměr) vítá a aktivně se zúčastnila jednání, která mají směřovat k tomu, aby byl zahájen proces podpory nepojistitelných škod," uvedl Šnejdrla. Dodal, že například nadměrné sucho či nadměrné množství srážek, pokud z nich není povodeň na konkrétním území, není pojistnou událostí u žádné komerční pojišťovny.

Katastrof a živelných pohrom v posledních letech přibývá, největší škody v posledních letech způsobují zemědělcům zejména povodně. Například loni v květnu a červnu způsobily přívalové deště bleskové záplavy zejména na Moravě, kde napáchaly škody za 300 milionů korun, v srpnu na Liberecku pak za 170 milionů korun. Stát škody sanoval zhruba z jedné šestiny.

Pojistný trh v zemědělském pojištění zaznamenal loni i přes ekonomickou recesi mírný vzestup. Předpis za pojištění plodin a zvířat aktuálně přesahuje 1,1 miliardy korun, upřesnil Havelka. Podle něj lze předpokládat, že v letošním roce bude tento ukazatel dále růst. Vliv na něj bude mít zejména navýšení výkupních cen rostlinných komodit.