Růžové víno oslovuje mladé lidí a přitahuje také vinaře

Svěží, ovocná a aromatická jsou růžová vína, která si získávají stále více příznivců. Velké oblibě se těší mezi mladými lidmi a přibývá prý také vinařů, kteří omezují výrobu červených vín a z hroznů modrých odrůd připravují růžová. Podle znalců lidé oceňují chuť, rozmanitost i možnost snadné kombinace s pokrmy.

"Růžové víno dělá výjimečným jeho ovocnost, aromatika, chuť jahod, třešní a červeného ovoce, které lidi láká. Má také kyselinku a působí velmi svěže," řekl ČTK vinař Jiří Hort z Dobšic u Znojma. Podle něj by se tato vína měla pít mladá a svěží, tedy v období od jara do podzimu. Spotřebovat se musejí do dvou let.

Podle Horta obliba růžového vína roste. "Trend se přesouvá k lehkým, ovocným a svěžím vínům. Díky tomu získává na popularitě," tvrdí. Zdůraznil, že jde o nápoj, který objevují mimo jiné mladí lidé. Rosé, které je vhodné pro rozmanité drinky, "kultivuje" prý i jejich přístup k alkoholu.

Podle Horta měla loňská vína vysokou kyselinu, "kterou bylo třeba zabudovat do vína". "Komu se to podařilo, má velmi svěží a výrazná vína," uvedl k ročníku 2010, který právě přichází na trh. Za favority své kolekce považuje Merlot a Pinot Noir v pozdním sběru. Pro výrobu využívá také odrůdy Zweigeltrebe nebo Franceska.

Při servírování růžových vín se musí dbát na správnou teplotu. "I sebelepší rosé se dá pokazit nesprávnou teplotou podávání. Nejvíce mu sluší 8 až 10 stupňů," říká Hort. Podle něj jsou tato vína skvělým doprovodem k celé škále pokrmů od grilovaných ryb až po saláty, těstoviny a dezerty. Nejde však o "mohutná" vína, která by měla doplňovat například pokrmy ze zvěřiny.

Vinaři žertují, že růžové "začíná svůj život jako červené víno, ale pak jej žije jako víno bílé". Nejčastěji se vyrábí z odrůd modrých hroznů, které se nechají jen krátce "naležet". Získají tak jen mírnou načervenalou barvu a dále se vyvíjejí jako bílá vína. Podle předsedy Aliance vinařů V8 Petra Marcinčáka má moravské růžové víno velmi dobré vyhlídky. "Díky své poloze a klimatu vinice dávají vína, která jsou hodně ovocná, mají vysokou aromatiku, krásně voní a zachovávají si svěžest a pikantní kyselinku. Kombinace vinaře, 'terroiru' a révy dává vzniknout vínům, která jsou zajímavá a lidi oslovují," řekl ČTK.

Upozornil, že velkou výhodou růžového vína je široká možnost použití. "Díky svému charakteru a tomu, že jsou ovocná, svěží a mají romantickou barvu, dobře zapadají do kombinace s pokrmy. Jsou navíc taková univerzální. Když nevíte, co máte k některému pokrmu podávat, můžete sáhnout po růžovém. Moc se nespletete. Nikdo vám to nevyčte," uvedl. Zdůraznil, že jde o nápoj, který je žádanou součástí gastronomie. "Dlouho bylo opomíjené. Vyráběla se i mícháním bílého a červeného. To je naštěstí minulost," zdůraznil.

Upozornil zároveň, že jde o víno, které by se mělo vypít do dvou až tří let. "Není rozumné jej archivovat. Tato vína nejsou vhodná pro delší uchovávání," řekl Marcinčák. Zdůraznil, že "vínem by se člověk měl potěšit", nikoli jej skladovat.

Podle Horta růžová vína domácí produkce zatím stačí pokrýt poptávku na českém trhu, zatímco v celkové spotřebě vín výroba podstatně zaostává za poptávkou. Zatímco před deseti lety se v Česku vyrobilo pouhých 10.000 litrů růžového vína, v roce 2007 vzrostla produkce na 600.000 a stále se zvyšuje. "Z 0,1 procenta v pití růžového vína jsme se dostali na osm až devět procent. Každý rok přibývají dvě až tři procenta," uvedl.

Úspěchy slaví moravští vinaři také v zahraničí. Skupina V8 je vyváží například do Holandska. Prosadit se ve světě však není jednoduché. "Jde to ztuha. Česká republika pořád není vnímána jako vinařská země," uvedl Marcinčák. Upozornil zároveň, že vývoz vín do zahraničí je vhodný také pro marketing směrem do České republiky. "Lidé kladně reagují na ocenění v cizině," uvedl.