V Bruselu s úspěchem

Jednání nevládních organizací v Bruselu o budoucí společné zemědělské politice se konalo 23. března 2011.

Za Agrární komoru ČR se ho zúčastnil viceprezident Bohumil Belada, za Potravinářskou komoru Tomáš Kreutzer, za Zemědělský svaz ČR tajemník Martin Pýcha, za Iniciativu producentů Jaroslav Faltýnek, jako zástupce Agrární komory ČR v Bruselu Karel Matoušek a zástupce ministerstva zemědělství Jiří Šír. Dále se jednání a jeho vyhodnocení zúčastnili zástupci strategického poradce komory v této záležitosti ze společnosti BXL Consulting Pavel Telička a Tomáš Slunéčko.

Nejdůležitější byla schůzka se zpravodajem Evropského parlamentu (EP) ke společné zemědělské politice (SZP) Albertem Dessem z Německa. Je to europoslanec, který zpracoval návrh zprávy k SZP za Evropský parlament a v současné době pracuje na jejím schvalování. Je to zásadní protiváha sdělení Evropské komise. Schůzka byla důležitá, protože pro české zemědělce je výrazně výhodnější pohled Alberta Desse než komise. Dess nechce zastropování a chce výrazným způsobem snížit ozelenění přímých plateb.

Konečná zpráva EP k SZP bude schvalována 2. května a v současné době je zhruba 1200 připomínek k původnímu návrhu. Při jednání s Albertem Dessem jsme předali našich šest stručných priorit, které jsou uvedeny na této stránce, a dále jsme předali oficiální pozměňovací návrhy za ČR k jeho zprávě. Podrobně jsme probrali situaci v zemědělství ČR, podařilo se nám navázat dobrý kontakt a byli jsme naladěni na stejnou strunu.

Albert Dess je aktivní zemědělec. Našim prioritám rozuměl a slíbil jejich podporu. Dále nám podal mnoho informací, které využijeme v naší práci. Nakonec jsme se dohodli na jeho návštěvě v Praze v květnu, kde jsme mu slíbili návštěvu zemědělského podniku v okolí Prahy a posezení u dobrého piva. Chtěl bych poděkovat českému europoslanci Janu Březinovi, který tuto schůzku zorganizoval, jsou s Albertem Dessem ve stejné frakci. Děkuji i za jeho aktivní činnost při prosazovaní zájmů českých zemědělců v EP.

Výstupy z jednání na DG Agri

Dále jsme absolvovali tři zajímavá jednání se zástupci DG Agri na evropském ministerstvu zemědělství a pro rozvoj venkova – Jeanem Jacques Jaffrleotem, vedoucím jednotky pro přímé platby), José Manuelem Uva, ředitelem pro horizontální aspekty rozvoje venkova) a s Pierrem Bascou, vedoucím jednotky pro analýzu zemědělské politiky.

Jaké jsou nejdůležitější závěry z těchto schůzek? Pozice ČR je v Evropské komisi silná. Berou nás jako jednoho z lídrů EU-12. Pozitivně se projevuje dobrá činnost ministra zemědělství ČR Ivana Fuksy a jeho kolegů, kde nejviditelnějším úspěchem ministrů zemědělství šesti zemí je 21. února podepsaná deklarace proti zastropování s blokační menšinou. Jednoznačně pozitivní je dosavadní jednota nevládních organizací v ČR, dobrá spolupráce s MZe ČR a koaliční potenciál s nevládními organizacemi ostatních zemí, kde je příkladem deklarace nevládních organizací z Brna 2. prosince. Stanovili jsme šest priorit (uvedeny níže), které jsme všem podrobně představili s prezentací specifik českého zemědělství. Je jasné, že bude nutné tyto priority dále průběžně upravovat podle vývoje situace. Definování několika priorit je zásadní pro budoucí úspěch naší práce při vyjednávání a je to vhodné doplnění podrobnější pozice ČR. A co na to zástupci DG Agri?

Priority pro ně byli srozumitelné

Přesto bude stanovené priority vybojovat. Evropská komise mírně korigovala svou silně negativní pozici z 18. prosince loňského roku, kde hrozila silným zastropováním a silným ozeleněním. Otupila je částečně pozice Evropského parlamentu a jasné odmítnutí některých členských států a nevládních organizací. Přesto je v nějaké formě navrhne a bude se snažit vyjednat co nejlepší výsledek.

Hlavní argument komise je, že je třeba občanům EU ozeleněním a zastropováním ospravedlnit potřebu zachování rozpočtu pro SZP na další období. Naše hlavní argumenty jsou, že to jde proti konkurenceschopnosti evropského zemědělství a významně to zvýší administrativní zátěž celé SZP v období, kdy všichni chtějí zjednodušovat. Tyto argumenty musíme dále rozpracovat i s ohledem na rostoucí počet obyvatel a potřebu určité potravinové bezpečnosti EU.

Z jednání bylo cítit, že komise navrhne zvýhodnění podniků s živočišnou výrobou, s větším počtem zaměstnanců a prioritou bude také boj proti klimatickým změnám v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Dále jde o silný tlak z většiny členských států, kde každá bude chtít vybojovat maximum pro své zemědělce.

Jaký bude další postup?

Dne 2. května bude schvalována pozice Evropského parlamentu, v červnu bude navržen rozpočet pro SZP a zřejmě v říjnu 2011 Evropská komise představí první legislativní konkrétní návrh její podoby. Pak začne tvrdé vyjednání, do kterého bude zasahovat komise, EP a Rada ministrů EU. Doba schvalování se odhaduje asi na osmnáct měsíců, to znamená do poloviny roku 2013.

Čekají nás dva roky tvrdé práce, kde bude rozhodně o co bojovat. Hraje se o hodně. Předpokládám, že minimální rozdíl pro ČR může být mezi dobrým a špatným výsledkem až deset miliard korun za rok. To jsou zhruba tři tisíce na hektar za rok a za celé období 21 tisíc na hektar. Pro dobrý výsledek je důležité v této otázce zachovat jednotu nevládních organizací v České republice. Důležité je též aktivně spolupracovat s MZe a prosadit, aby dobře vyjednaná SZP byla i jedna z hlavních priorit vlády ČR. Podstatné bude aktivní vyhledávání koalic v jiných členských zemích a nasazení zkušených a motivovaných vyjednavačů v Bruselu. Věřím, že se nám podaří maximum a začátkem roku 2014 nebudeme litovat investovaných peněz a času.

Priority nevládních organizací ČR při vyjednávání o společné zemědělské politice

Odmítnutí zastropování a degresivity plateb

Velmi si vážíme odmítnutí zastropování v návrhu zprávy k SZP zpravodaje Evropského parlamentu Alberta Desse.

Zastropování by způsobilo výrazné poškození pro zemědělce, například z České republiky, Slovenska a Německa.

Cílem je zajistit podporu dalších států pro zrušení zastropování ve smyslu uzavřené dohody ministrů zemědělství Velké Británie, Německa, Itálie, Rumunska, Slovenska, Česka z 21. 2. 2011.

Hlavní argument proti zastropování je diskriminace větších podniků v rámci EU a znemožnění dosažení vyšší celosvětové konkurenceschopnosti zemědělství v EU.

Zelená vrstva přímých plateb

Prosadit snížení navrženého procenta 35 % pro zelenou vrstvu z celkových přímých plateb na úroveň 10 %.

Tuto zelenou vrstvu realizovat v I. pilíři s minimálním navýšením byrokratické zátěže a složitosti SZP a s minimální navýšením nákladů zemědělců.Udržet platnost článku č. 68 nařízení Rady č. 73/2009

Prosazovat možnost přerozdělení 10 % z přímých plateb, které bude moci členská země využít na podporu citlivých komodit (především v oblasti živočišné výroby).

Podporovat udržení prostředků na SZP po roce 2013

Usilovat o udržení celkového rozpočtu na SZP = 55 mld. eur.

Jako základní parametr rozdělení přímých plateb v I. pilíři SZP prosazovat maximalizaci podílu na základě výměry hektarů zemědělské půdy zemědělského podniku.

Nepřipustit rozdíly v přímých platbách na hektar mezi jednotlivými členskými státy.

Zvýhodnění států EU-12

Pokud budou zvýhodněny státy EU-15 přechodným obdobím, je třeba požadovat stejnou úroveň zvýhodnění pro země EU-12 v Programu rozvoje venkova k vyrovnání nízké úrovně aktiv na hektar či vysokého zatížení vlastního kapitálu cizími zdroji.

Program rozvoje venkova (PRV)

Prosazovat udržení obálky na PRV pro ČR na současné úrovni.

Posílit podporu na restrukturalizaci a inovace potravinářského průmyslu v zemích EU-12.

Opatření přednostně směřovat na zemědělské aktivity, oddělit oblast zemědělství od politiky soudržnosti (koheze).

Bohumil Belada

viceprezident Agrární komory ČR