Český objev má přispět k detailnímu přečtení DNA obilnin

Objev českých vědců umožní detailní přečtení genetické informace pšenice a ječmene, na které se zaměřuje mezinárodní projekt. Na dnešní tiskové konferenci to řekla jeho koordinátorka Catherine Feuilletová z francouzského Národního ústavu pro zemědělský výzkum. Detailní znalost genetické informace by pak měla vést k vyšlechtění odrůd těchto obilnin, které budou výnosnější a odolnější proti chorobám a extrémním vlivům počasí. Na dnešní vědecké konferenci o těchto problémech diskutují řešitelé projektu.

Tým mezinárodně uznávaného odborníka Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v Olomouci vyvinul metodu třídění chromozomů, která umožnila rozdělení genetické informace pšenice na jednotlivé chromozomy nebo jejich části. Tyto "menší porce" DNA už lze zkoumat podstatně snadněji. Stejný postup umožňuje také analýzu genetické informace ječmene, která je o polovinu větší než lidská.

Světová populace totiž stále roste. V roce 2050 má být na zemi podle výzkumů OSN více než devět miliard lidí. Aby bylo možné stále početnější lidstvo zásobovat potravinami, musely by podle Doležela každoročně růst výnosy o dvě procenta. K tomu ale dosavadní šlechtitelské metody nestačí.

Úkolem projektu proto je v kompletně přečtené genetické informaci pšenice a ječmene identifikovat geny, které jsou odpovědné za odolnost k chorobám a za výnos a kvalitu zrna. V obou směrech výzkumu už vědci značně pokročili a podle Kellye Eversoleové z Mezinárodního konsorcia pro sekvencování genomu pšenice i dílčí výsledky předávají šlechtitelským firmám, které je okamžité využívají ke zlepšování odrůd. Tyto informace jsou volné pro kohokoli na světě, uvedla.

Výzkumníci si vybrali pšenici a ječmen proto, že jde o základní obiloviny, a také proto, že mají podobnou DNA. Předseda Mezinárodního konsorcia pro sekvencování genomu ječmene Nils Stein žertem poznamenal, že vědci jsou si vědomi významu ječmene pro Česko, které vynalezlo plzeňské pivo.

Fakt, že genom pšenice je pětkrát větší než genom člověka, je podle Doležela způsoben tím, že vznikla ze tří druhů trav. Většina DNA je ale, podobně jako u člověka, geneticky nekódující, takže pro výzkumníky méně zajímavá. Proč tomu tak je, to zatím vědci nevědí, dodal.

Projekt TriticeaeGenome sdružuje 14 výzkumných institucí a tři průmyslové partnery z Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, České republiky, Finska, Turecka, Švýcarska a Izraele. Zahájen byl v roce 2008, je čtyřletý a částkou 5,3 milionu eur (zhruba 130 milionů korun) ho financuje Evropská unie z takzvaného 7. rámcového programu. Podle dnešních vyjádření zahraničních expertů je Doleželeva laboratoř, která je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, pro svou unikátní metodu třídění chromozomů stěžejní složkou projektu.