Karlovarské oplatky získají označení EU, i přes námitky Němců

Karlovarské oplatky a Karlovarské trojhránky i přes námitky Němců a Rakušanů přece jen získají chráněné označení Evropské unie. Rozhodly o tom dnes země "sedmadvacítky". Předcházela tomu ale komplikovaná jednání, která se táhla téměř sedm let.

"Karlovarské oplatky po právu zůstanou i nadále českou specialitou," prohlásila česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.

Cesta k získání chráněného označení ale nebyla snadná. Proti se stavěly Německo s Rakouskem, jejichž výrobci používají německou verzi výrazu "Karlovarské oplatky". Po dobu pěti let nicméně budou moci být používány i německé názvy. Po vypršení tohoto přechodného období ale tento název budou smět používat jen případní držitelé historických ochranných známek, uvedlo české stálé zastoupení v prohlášení.

EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení. V případě obou karlovarských pochutin jde o první označení, tedy PGI.

"Evropská ochrana českých výrobků je dobrým nástrojem nejen pro ochranu proti zneužití, ale i jako vhodný marketingový nástroj při získávání cizích trhů," poznamenala česká velvyslankyně.

Na unijních seznamech výrobků s chráněným označením figuruje zhruba tisíc různých produktů, z nichž zhruba tři desítky jsou z České republiky. Jde třeba o Mariánskolázeňské oplatky, Pardubický perník nebo Hořické trubičky.

"Udělení zeměpisné ochrany znamená, že v souladu se stopadesátiletou výrobní tradicí budou moci nést označení Karlovarské oplatky jen výrobky obsahující karlovarskou vřídelní vodu. To vyřazuje ze hry německé a rakouské výrobce, kteří si na používání tohoto označení zvykli jako na výhodný marketingový tah," podotkl k rozhodnutí europoslanec Jan Březina.

Německo s Rakouskem se podle něj snažily prosadit své námitky různými politickými kanály, například i pomocí interpelací europoslanců. Do role obhájce německých výrobců oplatek se podle něj pasoval například známý bavorský zákonodárce Bernd Posselt, který je v Česku znám jako představitel sudetských Němců.

Právě na ně se námitky odkazovali. Berlín s Vídní v tom poukazovaly na to, že sudetští Němci oplatky před druhou světovou válkou na českém území vyráběli.