Vláda je pro zachování výše peněz na zemědělskou politiku EU

Vláda bude při jednání o budoucnosti společné zemědělské politiky EU (SZP) od roku 2014 prosazovat zachování objemu rozdělovaných peněz na současné úrovni přibližně 55 miliard eur ročně (přes 1,3 bilionu korun). Kabinet prý bude zároveň prosazovat narovnání nestejných dotačních podmínek mezi jednotlivými členy unie. Po dnešním jednání s premiérem Petrem Nečasem to ČTK řekl prezident Agrární komory Jan Veleba a následně potvrdil zdroj z tiskového odboru vlády. "Pan premiér přislíbil, že vláda ČR bude usilovat o udržení objemu SZP na úrovni 55 miliard eur za předpokladu, že bude zachován růst ekonomiky EU a že na celkový rozpočet EU bude alokováno jedno procento HDP EU," uvedl Veleba.

Premiér prý zároveň vyjádřil farmářům podporu ve snaze o vyjednání rovných podmínek a odmítnutí takzvaného zastropování přímých plateb, které by tuzemské podniky, které jsou v průměru největší v Evropě, připravilo ročně až o 12 miliard korun. Podle Nečas by zavedení stropů zvýšilo nezaměstnanost na venkově a prohloubilo rozdíly mezi venkovem a městem v neprospěch venkova, informoval Veleba.

"Pan premiér přislíbil, že vyjednávání reformy SZP, která představuje 40 procent rozpočtu EU, bude důležitou součástí aktivit vlády ČR," podotkl šéf agrárníků.

Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos při své dubnové návštěvě Česka potvrdil, že narovnání nerovných podmínek by skutečně mělo nastat, není však jisté kdy. Evropská komise v polovině loňského listopadu mimo jiné slíbila, že dotace budou po roce 2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily. Zemědělcům ze zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 s později, tak nedává jistotu, že platby se skutečně srovnají.

Diskriminace nových členských zemí v případě zemědělských dotací, která platí od jejich vstupu do EU, by měla skončit po roce 2013. Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce loni činila 250 eur (asi 6100 Kč) na hektar. Rozdíly mezi starými a novými členskými státy jsou ovšem značné. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur.

Podle dřívějších informací se ale zejména Francie a Německo snaží prosadit, aby Evropská unie i v budoucnosti vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských států. Ministři zemědělství obou zemí argumentovali tím, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože východoevropští farmáři mají údajně nižší výrobní náklady.

Celkově by měl být unijní rozpočet pro zemědělce i podle předpokladů Evropské komise zachován po roce 2013 na zhruba stejné úrovni jako v současnosti. Farmáři aktuálně dostávají zhruba 55 miliard eur ročně, tedy přes 1,3 bilionu korun, což je asi 40 procent celého rozpočtu EU. Tato částka ale ještě může doznat změn během jednání o rozpočtu unie pro roky 2014 až 2020.

Zemědělské dotace by po reformě měly být více vázány i na ochranu životního prostředí. Evropským zemědělcům se ale spojení dotací s ochranou životního prostředí příliš nelíbí. Podle nich se tak jen zvýší náklady na zemědělskou výrobu a naruší celá produkce potravin v Evropě.