Česko bude letos bez jablek, mrazy byly fatální
24. 6. 2011 | Lidové noviny
Škody na letošní úrodě ovoce kvůli jarním mrazům budou přes půl miliardy korun. Sklizeň ovoce bude nejnižší od roku 1984, kdy se sklizně sledují, a zřejmě nejnižší za posledních 50 let.
Sdělil to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ovocnáři při svých prognózách vycházejí z odhadu sklizně provedenému v intenzivních sadech k 15. červnu.
"U ovocnářů již začalo propouštění brigádníků, agenturních a kmenových zaměstnanců. Pozastavuje se většina investic. Není vyloučeno, že někteří pěstitelé budou muset skončit," uvedl Ludvík.
Největší problémy podle něj budou mít specializované ovocnářské podniky, které výpadky u ovoce nemohou krýt z jiné činnosti. Roční výkon českého ovocnářství se v průměrném roce odhaduje na 1,5 miliardy korun, včetně sezonních pracovníků dává práci zhruba 5000 lidí.
Česká jablka nebudou
Celková sklizeň ovoce by letos měla meziročně klesnout o pětinu na 85.810 tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní let 2006 až 2010 bude propad činit 48 procent. U jablek, která jsou hlavním ovocným druhem v českých sadech, se čeká pokles proti pětiletému průměru o 51 procent na pouhých 65.952 tun. Meziroční pokles u jablek činí 36 procent.
Významné snížení sklizně se proti pětiletým průměrům čeká i u višní (minus 46 pct), červeného rybízu (minus 56 pct) a hrušní (minus 36 pct). Poklesy v dlouhodobém srovnání vykazují všechny ovocné druhy.
Pro ovocnáře je letošní propad již druhým v řadě. Loni úroda ovoce klesla meziročně o 32 procent na 121.019 tun a byla označována za nejnižší za posledních 20 let. Důvodem loňského propadu bylo nepříznivé deštivé počasí v květnu.
Dotace to kryjí
Ministerstvo zemědělství chce jako pomoc ovocnářům navýšit dotace v rámci programů na restrukturalizaci sadů a na nákup kapkové závlahy o 30 milionů korun. "Další pomoc může představovat odklad splátek u programů Zemědělec a Půda," uvedlo dnes ministerstvo v tiskové zprávě.
Mrazy zasáhly Česko ve dnech 4. až 6. května a byly nejsilnější minimálně za posledních 20 let. Částečně nebo úplně poničily asi 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb. Nejvíce byli postiženi ovocnáři v Česku, na Moravě jsou škody menší.
V pěstitelských oblastech se teploty ve dvou metrech nad zemí pohybovaly nejčastěji od minus dvou do minus pěti stupňů Celsia. Na řadě míst teploty pod nulu klesly už večer a sady pak byly vystaveny mrazu i deset hodin.
Ovocné stromy přitom byly v plném květu či po odkvětu, tedy v nejcitlivějším období, kdy i malé mrazy mohou způsobit vážné škody.
Možnosti obrany jsou malé
Možnosti ochrany sadů před mrazy jsou velmi omezené. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy či zařízení k promíchávání vzduchu, jsou velmi nákladná a při nynějších silných mrazech by zřejmě byla málo účinná. Pojištění proti mrazu lze sjednat jen zčásti. Komerční pojišťovny zatím nabízejí pojištění proti pozdním mrazům jen pro jabloně a jahody. Pojištění pro ostatní ovocné druhy není, jde tedy o nepojistitelné riziko.
Naposledy mrazy výrazně poškodily ovocné sady na jaře roku 2007. Celková úroda ovoce se tehdy meziročně propadla o čtvrtinu na 143.469 tun. Mrazy tehdy zasáhly celou střední Evropu.
Zdroj: Lidové noviny, 24. 6. 2011
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 06.05.2024 02:59