Farmářským trhům se kvůli nařízením pro farmy nedostává prodejců

Farmářským trhům, kterých je v Česku již více než stovka, se nedostává sedláků schopných prodávat na nich své produkty. Složitá nařízení vzniklá v nedávné minulosti totiž odradila mnoho zemědělců od nákladných investic do malovýroben. Farmáři nezvládají rychle reagovat na obrovský nárůst zájmu o jejich produkci, uvedli dnes na tiskové konferenci zástupci Asociace soukromého zemědělství (ASZ).

"Když se vrátíme šest, sedm let zpět, pravidla se nastavovala zbytečně tvrdě," uvedl předseda ASZ Josef Stehlík. Čeští úředníci podle něj při přejímání unijní legislativy do domácích předpisů byli často přísnější, než bylo podle EU nutné. Na tuto skutečnost upozorňují tuzemští sedláci dlouhodobě.

Drobný farmář si přitom podle Stehlíka nemůže dovolit například kvůli občasnému prodeji mléka a sýrů na trhu koupi chladírenského vozu a přenosné lednice, ve které bude zboží na místě skladovat.

Při tvorbě agrárních dotačních programů v letech 2004 až 2006 se navíc podle Stehlíka zapomnělo na takové dotační tituly, které by podporovaly osamostatnění sedláka a snížení jeho závislosti na obchodnících.

Někteří pořadatelé farmářských tržišť ve snaze zajistit dostatečnou nabídku zboží začali umožňovat prodej na trzích také překupníkům, kteří zde nabízeli ovoce či zeleninu předtím koupené v supermarketech. Ministerstvo zemědělství proto nedávno zveřejnilo dobrovolný kodex farmářských trhů, který pro jejich pořádání stanovuje pravidla.

"ASZ snahu ministerstva přivítala, ale chápe, že kodex není právně závazným dokumentem, a proto případnému nepoctivci nehrozí žádný trestní postih. Pokud však kodex přispěje k větší informovanosti zákazníků o zboží, dostanou sami nakupující šanci u podvodníků nekupovat, a tím je z trhů vyhnat," řekl Stehlík.

Trhy obnovují v ČR téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Jejich sortiment je do velké míry ovlivněn ročním obdobím, na němž je závislá především nabídka ovoce a zeleniny. Na trzích jsou k dostání také mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med, pekařské výrobky, květiny, víno či pálenky od tuzemských výrobců. Většina trhů přes zimu nefungovala, jejich sezona se od března znovu postupně rozjela a stále přibývají nová místa pro jejich konání.

Zájem farmářů a menších výrobců potravin o přímý prodej výrobků roste, protože za ně dostávají lépe zaplaceno a nemusejí se dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé zde hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídku někteří z nich kritizují kvůli kvalitě nebo neosobnímu prostředí.