Ekologická produkce potravin v Evropě a ve světě

Nejvíce finančních prostředků na nákup biopotravin v roce 2009 a 2010 vydali obyvatelé Dánska, Švýcarska a Rakouska.

Již před lety vytýčenému cíli – 20% podílu ekologicky obhospodařované půdy – se z evropských zemí nejvíce přibližuje Rakousko s 19,4 % bioploch (včetně horských luk), které je nejenom na prvním místě v Evropě, ale i na světě. Průměr EU se pohybuje okolo 4,8 % zemědělské půdy a celoevropský průměr (včetně Turecka) činí pouze 1,9 %.

V roce 2009 v EU hospodařilo podle směrnice o ekologickém zemědělství přibližně 209 000 biofarem na ploše o výměře 8,2 mil. hektarů, což v meziročním srovnání představovalo nárůst o cca 700 000 ha (9 %). Zejména ve Španělsku, Itálii a Francii zemědělci ve sledovaném období využili k bioprodukci více zemědělské půdy. Největší rychlost růstu bioploch dosáhlo Španělsko, Švédsko, Francie a Belgie. Současně došlo k poklesu ploch ekologicky obhospodařované půdy v Bulharsku, Velké Británii, Nizozemsku, Slovinsku a v Litvě.

V globálním měřítku v roce 2009 podle Výzkumného ústavu biologického zemědělství (FiBL) hospodařilo přibližně 1,8 mil. biozemědělců na ploše 37,2 mil. ha. Pro pěstování na orné půdě bylo však využito pouze 5,52 mil. ha (15 %). 23 mil. ha (62 %) světových bioploch tvořily trvalé travní porosty. Dalších 2,43 mil. ha bylo využito jako trvalé kultury. O 17 % (6,3 mil. ha) nejsou k dispozici žádné informace o využití půdy.

Tab.: Využití orné půdy v ekologickém zemědělství (2009)

Více trvalých travních porostů, trvalých kultur – méně produkce na orné půdě

Podobný trend je vysledovatelný i v EU: i zde je podíl TTP (50 %) výrazně vyšší než v konvenčním zemědělství, kde tvoří jen třetinu. 38 % evropských bioploch bylo podle informací AMI (Agrarmarkt Informations GmbH) ve sledovaném období využito k produkci plodin na orné půdě, trvalé kultury pak na 10 % ploch. Pro trh relevantnější plocha orné půdy naproti tomu měla podprůměrný podíl ve výši pouhých 3 % z celkové rozlohy orné půdy EU. Celkem ekologičtí zemědělci hospodařili v roce 2009 na 3,15 mil. ha (5% nárůst oproti 2008). 18 % evropských bioploch (1,48 mil. ha) bylo využito pro produkci obilovin, v celém sektoru byl jejich podíl (34 %) nejvyšší. Podle zásad směrnice o ekologickém zemědělství bylo v EU obhospodařováno pouze 2,5 % ploch osetých obilovinami. Největší plochy bioobilí se nacházely v Itálii, Německu a ve Španělsku.

Výrazný 22% nárůst osevních ploch byl zaznamenán u olejnin. Přesto tyto biokultury pěstované na ploše o rozloze 104 000 ha zůstaly s 1% podílem pouze okrajovou záležitostí. Nárůst ploch byl zaznamenán v Rumunsku a ve Francii, obě země využívají pro produkci biolejnin největší plochu orné půdy.

Bio TTP v EU s 8,5 % vykazovaly ve sledovaném období nadprůměrný podíl na celkové rozloze TTP. 4,08 mil. ha resp. téměř polovinu ekologicky obhospodařených ploch tvořily TTP. V některých zemích jako Slovinsko, Slovensko, Česká republiko, Velká Británie, Irsko a Belgie tvořil podíl TTP z celkové rozlohy bioploch více než 70 %.

EU a USA dominují v obratu bioproduktů

Celkový obrat evropského biotrhu v roce 2009 narostl v meziročním srovnání o 5 % na 18,4 mld. €. Zatímco ve Francii, Švédsku a v Belgii zaznamenal obrat na trhu biopotravin nárůst o 15 až 19 %, byly ostatní země EU postiženy hospodářské krizi a menší nabídkou některých bioproduktů: ve Velké Británii poklesl obrat v tomto tržním segmentu o 13 %, v Německu stagnoval (Organic Research Centre Elm Farm – ORC, FiBL, AMI).

Německo bylo v roce 2009 s obratem ve výši 5,8 mld. € i nadále největším biotrhem v Evropě. S velkým odstupem zaostala Francie s obratem ve výši 3,04 mld. €. Třetí místo i přes pokles na 2,07 mld. € zůstalo Velké Británii, následovala Itálie s 1,5 mld. €.

Podíl bioproduktů na celkovém trhu s potravinami byl nejvyšší v Dánsku (7,2 %), Rakousku (6,0 %) a ve Švýcarsku (4,9 %). V těchto třech zemích byla v přepočtu na jednoho obyvatele vydána za nákup biopotravin nejvyšší částka: v Dánsku 139 €, ve Švýcarsku 132 € a v Rakousku 104 €. V Německu činil podíl bioproduktů na celkovém trhu potravin 3,4 %, v průměru jeden obyvatel utratil za nákup biopotravin 71 €. Průměrně (33 hodnocených evropských zemí) jeden Evropan vydal částku 24 €.

Podobně jako v Evropě se zpomalil nárůst obratu v biosegmentu i ve Spojených státech. V roce 2009 vydali Američané částku ve výši 24,8 mld. USD (17,78 mld. €), což bylo o 5,1 % více než v roce předchozím. Průměrná spotřeba biopotravin na jednoho obyvatele v hodnotovém vyjádření v roce 2009 činila 57,30 €, což bylo výrazně více než činil evropský průměr. Pokud by se započítala ještě kosmetika a textilie dosáhl by obrat 26,6 mld. €. V roce 2010 obrat vzrostl o dalších 8 % a dosáhl včetně non-food celkového obratu 29 mld. USD (21,9 mld. €).

Obrat biopotravin se koncetroval především v Evropě a v Severní Americe. Podle odhadu Organic Monitor činil v roce 2009 globální obrat 54,9 mld. USD, v roce 2010 dokonce 60 mld. USD. Z toho generovali Evropané a Severoameričané dohromady 96 %, ale k dispozici měli jen 32 % ploch, proto jsou v mnoha produktech závislí na dovozech.

V roce 2010 byl v Evropě zaznamenán obdobný vývoj jako v roce 2009. Německý trh si polepšil o 2 % na celkový obrat 5,9 mld. €. Největší nárůst zaznamenaly specializované obchody (8 %), zatímco plnosortimentní a diskontní prodejny zaznamenaly podprůměrný nárůst. Ve Velké Británii naproti tomu dále klesal obrat, ale ne již v takovém měřítku jako předtím. Britové vydali za biopotraviny „pouze“ 5,9 % (1,73 mld. GBP; 2,02 mld. €) peněz.

Tři světoví lídři Dánsko, Švýcarsko a Rakousko v roce 2010 svoji pozici dále posílili. Dánové zvýšili výdaje za nákup biopotravin na 6,7 mld. DKK (900 mil. €) resp. 161 € na obyvatele za rok. Švýcaři zvýšili celkový obrat o 6,1 % na 1,64 mld. CHF (1,19 mld. €) a v průměru každý občan vydal za nákup biopotravin 153 € za rok. Také ve Francii, která byla podle odhadů v roce 2010 druhým největším trhem, zaznamenala více než 10% nárůst obratu. Na jednoho obyvatele v průměru připadlo 47 €.

Trh s biopotravinami byl a je v různých zemích velmi odlišný, dominují čerstvé potraviny. Například v Dánsku více než 20 % prodaného čerstvého mléka tvořilo biomléko, v Rakousku to bylo 15 % a v Německu 10 %. Mléko a mléčné výrobky, zelenina, vejce, částečně chleba a ovoce jsou v mnoha zemích produkty s největším tržním podílem. V Německu například generovaly skupiny čerstvých produktů v roce 2009 57 % celkového obratu biopotravin, zatímco u konvenčních potravin generovaly pouze 47% podíl celkového obratu potravin. Maso a masné výrobky hrají v mnoha zemích roli podružnou roli, i v Německu pochází pouze 0,9 % prodaného masa z ekologicky chovaných zvířat. Zpracované výrobky a také konvenience výrobky jsou sice na vzestupu, ale nehrají zatím velkou roli jako tomu je u konvenčních produktů.

Zpomalení růstu obratu v roce 2009 a částečně i v roce 2010 v mnoha zemích bylo a je jenom zčásti následkem spotřebitelského chování ovlivněného hospodářskou krizí. Velkou roli hrálo snížení cen mnoha produktů, takže v mnoha případech prodaná množství vzrostla mnohem výrazněji než obrat. Po nízké úrodě v roce 2010 opět výrazněji rostly ceny biopotravin v porovnání s celkovým obratem. Protože se v roce 2010 hospodářský růst opět urychlil, stoupl počet zákazníků, pro něž jsou důležitými kritérii při výběru potravin regionalita, férovost, chuť a zdraví. Bioprodukty se v průběhu doby staly nedílnou součástí sortimentu mnoha supermarketů a středem pozornosti médií a reklamních agentur, což zakládá stabilní potenciál pro další růst v letošním a dalších letech.

Österreich liegt an der Spitze

Neue Landwirtschaft, 2011, č. 5, s. 106-108