Rozpočet EU do roku 2020

Evropská komise představila koncept rozpočtu EU pro období let 2014 až 2020, ve financování zemědělské politiky by se neměly odehrát žádné revoluční změny.

Po roce 2013 by v zemědělské politice EU nemělo dojít k žádnému zásadnímu převratu, zdůraznil Dr. Klaus-Dieter Borchardt z Evropské komise u příležitosti Dne německých zemědělců, který se konal v německém Koblenzi. Komisí schválené návrhy rozpočtu EU na roky 014 až 2020 znamenají pro zemědělskou politiku dalekosáhlou finanční stabilitu.

Celkem chce Komise v nadcházejícím finančním období až do roku 2020 dát k dispozici agrární politice EU téměř 382 mld. €. Z této částky by mělo do prvního pilíře jít přibližně 282 mld. € a do druhého pilíře téměř 90 mld. €. Pokud by to tak opravdu dopadlo, by byl agrární rozpočet EU i po roce 2013 přibližně na aktuální úrovni.

Borchardt zdůraznil, že by měly být přímé platby v budoucnu rozděleny mezi všechny členské státy rovnoměrně. Ty členské státy EU, ve kterých jsou přímé platby pod 90 % evropského průměru, který obnáší 269 €/ha, by měly dostat více peněz. Měla by být kompenzovaná jedna třetina, vztažená k 90 % průměru EU. Členské státy, které jsou nad průměrem EU, budou muset odevzdat adekvátní část finančních prostředků. K těmto státům patří i Německo.

Poprvé zveřejnila Komise svoje představy o šetrnějším přístupu k životnímu prostředí i s konkrétními čísly. Jak vysvětlil Borchardt, vyplácení 30 % přímých plateb by mělo být podmíněno tím, že v sobě zahrnují zvláštní "zelená opatření". To může např. být rozmanité střídání plodin, ekologické prioritní plochy jakými jsou např. hraniční a květinové pásy, zachování trvalých travních porostů nebo ekologické zemědělství.

Komise rovněž navrhne omezení přímých plateb pro větší zemědělské podniky. Zastropování by ale mělo přinést opravdu velké výhody dobře strukturovaným zemědělským podnikům a také řadu pracovních míst. Od jaké velikosti farem by měly být přímé platby zastropovány však Komise dosud nerozhodla, uvedl dále Borchardt.

V porovnání s předchozím obdobím by měl rozpočet stoupnout o 5 % z 925 na 972 mld. €. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso návrh rozpočtu označil za „rozpočet stability“, protože podíl stejně jako dosud bude činit přibližně 1 % hrubého domácího produktu členských států. Barroso podporuje přímý podíl EU na příjmech z DPH 27 členských států a na plánovaném zdanění finančních transakcí. Současně Komise chce upustit od dosavadní účasti na DPH, která ročně představovala přibližně 14 mld. €.

Dosud bylo 75 % rozpočtu EU naplněno přímým převodem finančních prostředků z národních rozpočtů do Bruselu. Německo platilo 20 % všech výdajů EU a bylo s velkým odstupem největším netto plátcem. Německo patřilo společně s Velkou Británií, Nizozemskem a Švédskem k jediným zemím, které dostávaly slevu na příspěvkové platby. Barroso navrhnul, aby se v průběhu let přebujelý a komplikovaný systém slev a kompenzačních plateb zrušil.

Ministři financí rozhořčeně zareagovali na skutečnost, že chce Brusel Německu v budoucnu odečíst paušální částku 2,5 mld. €. Finanční plánování EU by mělo být po několikaměsíčních jednáních ukončeno v létě nebo v prosinci roku 2012.

EU-Finanzrahmen 2020: „Keine Revolution in der EU-Agrarpolitik“

[2011-06-30], www.topagrar.com

Zdroj: www.agronavigator.cz