Konec českých brambor? Vítězí ty z dovozu

Nízké výkupní ceny, rostoucí dovoz a stále nižší spotřeba.

To jsou podle producentů brambor a představitelů Agrární komory hlavní důvody, proč čeští zemědělci přestávají na svých polích pěstovat tuto tradiční plodinu. A Vysočina, která byla vždy výspou tuzemského bramborářství, bohužel není výjimkou.

Do Oudoleně na Havlíčkobrodsku se v úterý sjeli zemědělci na devátý ročník Bramborářských dnů. Úroda podle nich bude dobrá, ovšem výkupní ceny klesají. Tuzemské bramborářství tak zřejmě zažije další špatný rok.

„V roce 2010 vysázeli zemědělci v České republice brambory na výměře 27 tisíc hektarů. Na Vysočině pak na výměře zhruba sedmi tisíc hektarů,“ říká například Miloslav Chlan, předseda Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Jak dodal, letos výměra poklesla o dalších 630 hektarů.

„Farmářské ceny brambor se v loňském roce pohybovaly v České republice od tří do čtyř korun za jeden kilogram. To je podstatně méně než například v Německu. Tam producent získal, v přepočtu na naši měnu, až 6,50 koruny za kilo,“ ilustroval rozdíl Chlan a dodal, že v Německu v roce 2010 osázeli zemědělci bramborami 260 tisíc hektarů.

„V meziročním srovnání to je dokonce o dvě procenta více,“ konstatoval Chlan.

Závislí na dovozu

Do České republiky bylo v letech 2007 a 2008 dovezeno zhruba 63 tisíc tun brambor, v roce 2010 to už bylo 115 tisíc tun. Letošní odhad se pohybuje kolem 130 tisíc tun.

Brambory k nám exportují hlavně němečtí a francouzští zemědělci. Výjimkou však není ani Egypt. Odborníci se tak shodují, že Česká republika už přestala být v produkci brambor soběstačná.

„A přitom se letošní rok jeví, z pohledu českých producentů, jako rok velmi příznivý. Porosty jsou v dobrém stavu, netrpí plísní ani mandelinkou. Výnosy by mohly být podstatně vyšší než loni,“ stěžuje si Václav Vala, předseda havlíčkobrodské agrární komory. Loni přitom dosáhli čeští zemědělci průměrného výnosu čtyřiadvaceti tun z hektaru. Vyšší hektarové výnosy se očekávají ve středoevropských a východních zemích Evropské unie. Západ a Jih by měl dosáhnout jen výnosů průměrných.

„Celkově se ale počítá s tím, že zemědělci v Evropské unii vyprodukují o deset procent brambor více, a to v porovnání s průměrnými hektarovými výnosy za posledních pět let. S tím už kalkulují i komoditní burzy. Může se tak stát, že výkupní ceny brambor proto půjdou dolů,“ vysvětluje Chlan.

Sází na kvalitu

Pěstitelé brambor v Čechách to nicméně nevzdávají. Chtějí přesvědčovat konzumenty o kvalitě našich brambor.

„V prvé řadě to je systematická propagace brambor jako velmi zdravé základní potraviny, dále orientace producenta na stálého odběratele, který je schopen brambory kupovat i při nadbytku, a zapomenout nesmíme ani na export. České brambory patří mezi kvalitativní špičku a v zahraničí má česká sadbová, ale i konzumní brambora velmi dobrý zvuk,“ zdůraznil Chlan. Čeští zemědělci vyvezli v roce 2010 do zahraničí více než 36 tisíc tun brambor.

O množství a kvalitě letošní úrody ovšem ještě rozhodne počasí.

Rané odrůdy pěstované v Polabí se sklízejí už od června. Na Vysočině, kde se produkuje asi třetina českých brambor, ale začnou zemědělci odvážet úrodu z polí koncem srpna nebo zkraje září.

„Do současné doby měly brambory poměrně vhodné podmínky a netrpěly suchem,“ shrnul tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR Josef Králíček. Sklizeň by podle něj mohla být velmi dobrá, pokud přestane pršet, čímž klesne riziko šíření plísně.

Ohrožená plodina

Rok Plocha brambor (ha)

1993 104 931

2006 30 024

2007 31 912

2008 29 778

2009 28 773

2010 27 079

2011 26 450

Zdroj: ČSÚ