Rozlet farmářských trhů leckde komplikuje nedostatek peněz

Ještě před dvěma lety nikdo v Česku pořádně nevěděl, co to farmářské trhy jsou. Dnes stánky s produkcí tuzemských pěstitelů i výrobců najdeme po celé republice v každém větším místě. Nejtěžší je podle pořadatelů vůbec takovou akci rozjet.

Peníze na propagaci či třeba výrobu stánků poskytují vedle měst a ministerstva životního prostředí třeba i nadace. Finanční krize ale může trhy do budoucna zbrzdit či úplně zastavit.

„Prodejce pečlivě vybíráme, snažíme se, aby na trzích bylo nabízeno především potravinářské zboží z našeho regionu,“ řekla Právu Markéta Záleská, organizátorka farmářských trhů, které se pravidelně konají každý pátek od letošního dubna na Dolním náměstí v centru Olomouce.

Rozjezd farmářského trhu není podle ní bez dotací možný. I ten olomoucký letos podpořily peníze od města, olomouckého hejtmanství či ministerstva životního prostředí. Celkem se jednalo o zhruba 235 tisíc korun. „Vstupní náklady, týkající se například nákupu stánků či nezbytné propagace jsou poměrně velké, ale na vlastní provoz si trh vydělá. Výhodou přitom pochopitelně je to, když se koná, jako je tomu v našem případě, ve větším městě,“ konstatovala organizátorka. Dodala přitom, že o úspěchu každého trhu rozhoduje především jeho kvalita, to co nabízí.

Nejisté dotace

Na jihu Čech jsou zase vyhledávané například farmářské trhy v Třeboni, kde je kolem dvaceti stánkařů. „Stále se nám hlásí nový prodejci, jako včelaři a podobně,“ sdělil Právu Luděk Švejcar z informačního a kulturního centra, které farmářské trhy pořádá společně s městem. Město i středisko investují podle něj do trhů 50 tisíc korun a dalších 150 je dotace z ministerstva životního prostředí.

„U dotaci je podmínka, že musí být trhy minimálně desetkrát do roka, což splňujeme, poslední letos budou 1. října. V případě, že by ministerstvo tuto dotaci na trhy neposkytlo, museli bychom změnit systém a také samozřejmě žádat od farmářů za stánky větší peníze,“ dodal Švejcar.

Na dotaz Práva, zda i v příští sezóně bude ministerstvo životního prostředí dotovat farmářské trhy v Česku, odpověděla Marta Machková z tiskového oddělení Ministerstva životního prostředí: „Váš dotaz jsem vznesla, ale během pátku mi na něj naši specialisté neodpověděli, takže se k tomu nemohu vyjádřit.“

I přes nejistou budoucnost, pokud jde o finanční dotace, nepotýkají se – na rozdíl od Prahy – farmářské trhy v českých a moravských městech s nedostatkem farmářů. Stále vzrůstajícímu zájmu se těší farmářské trhy v Plzni. „Problém naplnit trhy nemáme, naopak. A to i přesto, že si tady hlídáme a kontrolujeme, aby šlo skutečně o české farmáře a zpracovatele a žádné překupníky. Loni jsme začínali s 15 prodejci, letos se jejich počet v průměru pohybuje kolem čtyř desítek,“ říká Tomáš Pop, který trhy organizuje.

Trhy v Plzni se financují podle Popových slov samy. „Jen loni jsme dostali z Nadace Zelený poklad dotaci, kterou jsme využili na výrobu deseti stánků, které nabízíme k dispozici prodávajícím. Potřeba je ale vyšší. Postupně si na ně musíme nyní vydělat a vyrobit další,“ dodal s tím, že letos mají organizátoři od města slíbených 50 tisíc korun na propagaci trhů.

Každý prodávající platí na plzeňských farmářských trzích za místo 600 Kč, což ho nijak nezruinuje, protože tržby jsou dobré.

Chybí vybavení

„V Ústeckém kraji je zájemců dost, někdy musíme jejich počty uměle omezovat, abychom neměli na jednom trhu třeba osm zelinářů. Potíž je jinde. Uvítali bychom podporu institucí některým producentům, kteří umí komoditu vyrobit nebo vypěstovat, ale nemají vybavení pro prodej. Chybí jim třeba kvalitní chladicí zařízení. Na trzích pak riskují pokutu od veterinářů, a to se jim nevyplatí,“ řekl Právu Adam Weber ze společnosti Český um, která farmářské trhy na severu Čech pořádá.

Farmářské trhy v Hradci Králové pořádá jednou měsíčně už od loňského podzimu společnost Adalbertinum, která je městkou organizací (společnost s ručením omezeným). Ta ze svého rozpočtu pořádání akce financuje, žádné dotace z ministerstva nezískala.

„Na nedostatek farmářů si nemůžeme stěžovat. Právě dnes se nám přihlásila nová zájemkyně, která produkuje bioovoce a biozeleninu. V současné době máme přes třicet vystavovatelů,“ řekl Právu Petr Švihlík ze společnosti Adalbertinum.