Agris.cz - agrární portál

Krátkodobý zisk může být prohrou

1. 9. 2011 | ASZ

Preference krátkodobých zisků před dlouhodobější strategií zajišťující odbyt nějakého produktu i za situace, kdy se na něm příliš nevydělá, je systémovým problémem celého našeho hospodářství, nejen v zemědělství. Jenže právě v zemědělství, které pracuje s dlouhodobými produkčními cykly, je sázka na krátkodobější zisk zrádnější, než kde jinde.

Jedním z modelových příkladů je v současnosti mediálně slavný česnek. Od jeho pěstování většina tuzemských producentů před časem upustila pod tlakem levnější a méně kvalitní konkurence ze zahraničí, zejména z Číny. Tuzemskému spotřebiteli přitom trvalo mnoho dlouhých let, než poznal, že by měl český česnek preferovat i za situace, kdy je o něco dražší než ten čínský, protože se mu to prostě vyplatí. Svou roli sehrál jistě i marketing poukazující na pozitiva tuzemské zemědělské produkce, česnek nevyjímaje. Výsledkem je, že spotřebitel požaduje český česnek, a to je dobře. Otázka ale je, jak dlouho mu to vydrží.

Například na letošní zemědělské výstavě Země živitelka byl totiž náš česnek k mání za cenu většinou 199 korun za kilogram, ale také i za cenu 230 korun za kilogram. Čínský česnek přitom stojí kolem 120 korun za kilogram, a to je opravdu velký rozdíl. Tak velký, že hrozí velmi reálně riziko, že tuzemský spotřebitel díky vysoké ceně přestane český česnek opět kupovat. I díky tomu, že v blízké budoucnosti lze předpokládat, že právě na výdajích za potraviny bude český spotřebitel šetřit.

Chceme-li přitom, aby i za této situace preferoval tuzemské potraviny, nesmí být oproti zahraniční konkurenci naše výrobky o mnoho dražší. Úspěch by byl ostatně už v tom, že budou „o něco“ dražší. I tak se bude většina nakupujících, navzdory výsledků anket a výzkumů, řídit především cenou. Současný boom slevomatů všeho druhu v ČR je toho jasným dokladem.

„Přestřelené“ ceny domácích zemědělských surovin a potravin se proto mohou stát danajským darem krátkodobého zisku na úkor dlouhodobého odbytu. Proto by bylo žádoucí, aby, například v případě česneku - defakto nezpracované zemědělské suroviny, dokázali sami zemědělci reálně posoudit, jak vysoko mohou s cenou jít. A je třeba říci, že méně je v tomto případě více. Pokud přitom prodává předražený česnek překupník, měli by pěstitelé česneku (ale platí to obecně pro veškeré prodávané zboží) působit na prodejce v tom smyslu, že mu nesvěří k prodeji své produkty. Jde skutečně o obecný problém. Z celkem věrohodných anket vyplývá, že plné dvě třetiny spotřebitelů, kteří navštěvují farmářské trhy, považují výrobky prodávané na těchto trzích za předražené. To znamená, že prvním zbožím, které při potřebě šetřit škrtnou ze svých nákupů, budou právě tyto výrobky. Výsledkem může být situace, kdy se žádoucí rozvoj farmářských trhů zastaví a spotřebitel se opět vrátí k levnější zahraniční produkci v maloobchodních sítích. Fyzikální „zákon akce a reakce“ platí totiž i při prodeji zboží. Bylo by velmi žádoucí si popisovaná rizika uvědomit dřív, než bude pozdě.

Petr Havel


Zdroj: ASZ, 1. 9. 2011





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 30.04.2024 19:07