NSS: Ochranná pásma kolem farem musí odrážet aktuální stav chovu

Nejvyšší správní soud (NSS) kritizoval způsob, jakým úřady někdy rozhodují o pásmech hygienické ochrany kolem kravínů a dalších zemědělských staveb. Pásma omezují práva majitelů okolních pozemků. Proto by úřady měly vždy zjišťovat, zda stále platí důvod vymezení pásma, tedy zda jsou na farmě zvířata v dříve uváděném počtu. Pásmo by mělo být stejně jako stavební uzávěra dočasným opatřením. Stavební úřad rozhodne o ukončení jeho platnosti, zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno, sdělila ČTK mluvčí NSS Sylva Dostálová.

"Pásmo hygienické ochrany zřízené kolem kravína na cizích pozemcích významně omezuje využití těchto pozemků, protože na nich pak nelze budovat například rodinné domy. Proto může být pásmo zachováno, jen pokud trvá účel, pro který bylo zřízeno," uvedl soudce Nejvyššího správní soudu Karel Šimka.

NSS se konkrétně zabýval případem manželů z obce Poteč nedaleko Valašských Klobouk na Zlínsku. V roce 2006 požádali o změnu územního rozhodnutí, jímž úřady ještě za minulého režimu vymezily pásmo hygienické ochrany statku v Poteči. Manželé tvrdili, že pásmo omezuje jejich právo svobodně nakládat se svým pozemkem. S žádostí ale neuspěli, vyhověl jim až krajský soud.

Názor krajských soudců nyní definitivně potvrdil Nejvyšší správní soud, když zamítl kasační stížnost Krajského úřadu Zlínského kraje. Podle NSS bylo při posouzení pásma hygienické ochrany povinností správních orgánů vyjít z aktuálně zjištěného stavu. Úředníci se ale vůbec nezabývali tím, kolik a jakých zvířat na statku nynější majitelé chovají.

"Místo toho orgány nedůvodně přihlédly k neurčitým budoucím podnikatelským záměrům provozovatele farmy, který sdělil, že k rozšíření chovu by mělo dojít v období dvou až pěti let," uvedla Dostálová. Podle NSS měli úředníci rozhodnutí o pásmu hygienické ochrany zrušit, protože zanikl účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.

Ve sporném případě bylo na statku původně ustájeno až 560 jalovic. Později došlo k ukončení chovu skotu. Provozovatel získal povolení používat kravín k chovu 24.000 brojlerů. Ochranné pásmo má chránit okolí stavby před negativními účinky, případně chránit stavbu před vlivy zvenčí. V případě Poteče ochranné pásmo oddělovalo obec od zápachu z chovu zvířat na farmě. Vlastníci okolních pozemků na nich nemohli stavět.

Soudce Šimka doplnil, že ochranná pásma tohoto typu jsou obecně značně problematické instituty, protože omezují využití pozemků ve prospěch někoho, kdo není jejich vlastníkem. Dotčení vlastníci za to nedostávají žádnou kompenzaci.