AP: Indie má potravin dostatek, nestačí se dostat ke spotřebiteli

Sunil Šarmová, mladá pěstitelka rajčat v severní Indii musí jezdit po sešlých silnicích, uplácet policisty a bojovat se spalujícím žárem, aby dodala svou úrodu na korbě nákladního vozu bez chladicího vybavení na zeleninový trh v hlavním městě Dillí.

Indické obyvatele trápí podvýživa i rostoucí inflace, ale vinu na tom nenese nedostatek jídla. Země je to druhým největším pěstitelem čerstvých potravin na světě, ale odhaduje se, že asi 40 procent ovoce a zeleniny přijde nazmar právě kvůli potížím, s nimiž se Sunil potýká každý týden.

Nedávno vezla svoje rajčata a dalších dvou farmářů a na cestě uvízla na tři dny. "Z 350 beden, s nimiž jsem vyjela, jsem zachránila jen 150. Ze zbytku byla kaše," svěřuje se sklíčená žena.

Ztráta potravin po sklizni netrápí jen Indii, je to problém celého rozvojového světa, který se odráží v nižších příjmech pěstitelů a vyšších cenách pro spotřebitele. Inflace narušuje životní standardy v souvislosti se světovými cenami potravin, které jsou vysoké od loňského prosince v celé Asii, upozornila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

V Indii dosáhla inflace v červenci deseti procent. A tato druhá nejlidnatější země je zároveň domovem pro třetinu ze 150 milionů podvyživených dětí mladších pěti let z celého světa.

"Je to zločinná lhostejnost vlády, že dovolí takové mrhání," zdůrazňuje Biradž Patnaik, poradce indického nejvyššího soudu pro potravinovou politiku. "Jen zastavení tohoto plýtvání by pomohlo srazit inflaci na trhu s potravinami. Potraviny by byly dostupnější, i pro chudé rodiny."

Na rušném tržišti v Dillí leští majitel krámku Rásdž Kumar svou zeleninu hadříkem s kapkou oleje. Lesknoucí se temné lilky, jasně zelené fazole a zlaté citrony lákají kupce ze střední třídy.

Avšak za rohem Kumarova krámku leží potraviny, které dorazily zvadlé a shnilé: hromada šednoucích fazolí, rozbředlé lilky a plísní zčernalé brambory. "Vyhazuju zeleninu každý den. Co s ní můžu dělat? Nikdo to nechce," říká Kumar.

"Ceny zeleniny jdou pořád nahoru. Ale podívejte se na to množství, co se vyhazuje," ukazuje rozezlená Savitri Debiová, která žije v domácnosti s dvěma dospívajícími dětmi. "To mě tak rozčiluje, že každý den je na tomhle místě hromada shnilé zeleniny, když si můžeme dovolit sotva koupit brambory."

Vláda už konečně začala vypracovávat strategii s cílem zastavit ztrátu potravin po jejich sklizni. V jejím rámci by měla být budována moderní obilná sila, chladírenské sklady i zakládána tržiště v odlehlých oblastech, aby se propojili pěstitelé zeleniny s městskými maloobchodníky. V plánu jsou speciální železniční vagony, i když ještě ne chladírenské, které ale budou vozit speciálně zeleninu do moderních skladů.

Navzdory plánům vlády je stále pěstování zeleniny v Indii riskantní podnik. "Hrozí nám zkáza zeleniny v každém stadiu - na poli, na silnici nebo na trhu," vypočítává farmář ze zemědělské oblasti Solan ve státě Himáčalpradéš Ranvir Thákur. Zápach hnijící zeleniny udeří návštěvníka do nosu sto metrů před mohutnými branami solanského tržiště. Trh je prvním odbytištěm místních farmářů. Úzkými uličkami mezi navršenými bednami procházejí obchodníci a snaží se uzavřít nejlepší obchod. Jakmile je jednání završeno, skupina svalnatých mužů bedny s ovocem a zeleninou okamžitě naloží na korbu.

Nedostatek chladírenských vozů způsobuje, že zdržení na hraničních přechodech, dopravní zácpy nebo časté sesuvy půdy na horských silnicích se podepisují na zkáze zeleniny. Našel by se možná jeden nebo dva chladírenské kamiony, které patří soukromým firmám. U ostatních jde o otevřené nákladní vozy kryté celtou nebo umělohmotnou plachtou kvůli případnému dešti, což ale plody neochrání před namočením a zkázou, jakmile vjedou do vlhkých a horkých oblastí v nížině.

Sunil Šarmová říká, že zranitelnosti farmářů zneužívají inspektoři, kteří požadují úplatky za přejezd nákladních aut do sousedních států. "Nejhorší to je, když přijedeme do Dillí. Policie a dopravní kontroloři zadržují auta hodiny na mýtnicích, dokud nezaplatíme." Za svůj náklaďák platí 1500 rupií (zhruba 550 Kč) pokaždé, když do metropole vjíždí. Jejím cílem je jeden z největších velkoobchodních trhů v Asii Azádpur Mandi. Leží v severní části města a je centrem obchodu s ovocem a zeleninou v Indii. Ve změti tu parkují nákladní vozy, auta, koňské povozy i vozíky napojené na bicykly, všechny "po kotníky" zabořené do směsi bahna a hnijící zeleniny.

Hromady přezrálých plodů, které by asi další transport nepřežily, jsou házeny stranou fakticky hned pod nohy procházejících lidí, nebo končí v přeplněném prostoru pro odpad.

Když přijede Sunil se svým náklaďákem, obklopí ji banda skladních dělníků. Následuje rychlá dohoda a trojice mužů začne obsah vozu vykládat. Brzy je očividné, že zdržení Šarmovou přišlo draho. "Sotva pokryjeme náklady na pronájem vozidla. Tolik se toho zkazilo," prohlašuje Sunilin obchodník na tržišti Prem Singh.