Vinaři ze slovenské tokajské oblasti čekají průměrnou sklizeň

Ačkoli slovenským vinohradníkům z východoslovenské tokajské oblasti zatím letos počasí přálo, nadprůměrnou sklizeň neočekávají. Na podzim by přivítali několikadenní déšť, aby se na bobulích začala vytvářet ušlechtilá plíseň. Právě ta totiž dává známým vínům z jihu východního Slovenska jedinečnou, sladkou chuť. Vinaři nárůst cen své produkce kvůli ostrému konkurenčnímu boji nepředpokládají a doufají, že vláda neprosadí zdanění tichých vín, které podle nich poškodilo zejména malé producenty.

"Sklizeň, co se týče množství, bude průměrná," řekl ČTK pěstitel z tokajské oblasti Matúš Vdovjak. Maďarská média v těchto dnech upozornila, že slovenští producenti vína vykupují část sklizně z maďarské tokajské oblasti, ze které následně na Slovensku vyrobí tokajské víno. Platí prý dvojnásobné ceny a úrodu odvážejí kamiony. Podle Vdovjaka nejde o mimořádnou situaci, každý rok se část maďarské produkce zpracuje na Slovensku. Na cenovkách v obchodech by se to nemělo projevit. "Množství ani kvalita sklizně nemá takový vliv na cenu jako konkurence," soudí Vdovjak.

Slovenští vinaři kritizovali ministerstvo financí, které uvažuje o zdanění vína. "Vinohradnictví i vinařství utrpí," posteskl si vinohradník Jaroslav Macik. Podle něj zavedení daně zvýší náklady zejména menším firmám, naopak, získají dovozci. Ti totiž dokážou v zahraničí nakoupit víno levněji, než jsou ceny domácích pěstitelů.

Ministerstvo očekává, že zavedení nové daně přispěje k zlepšení kondice veřejných financí. Současnou nulovou sazbu navrhlo zvýšit na 33,75 eura (necelých 828 Kč) za hektolitr, co by se projevilo přibližně 30 centovým (7,4 koruny) zdražením běžné lahve vína.

"Při zavedení specifické sazby daně se cena dražšího, kvalitního a tedy v převážné míře domácího vína, zvýší relativně méně než cena levnějšího, méně kvalitního a v konečném důsledku převážně dovezeného vína. Slovenských producentů by tedy navrhované opatření ovlivnilo v mnohem menší míře než se uvádí," uvedli analytici Institutu finanční politiky při ministerstvu.

Odmítli také argumenty producentů, že stoupnou jejich administrativní náklady. "Bude potřebné pouze jednorázové zaevidování malého výrobce vína na celním úřadě, který k žádosti o zařazení do evidence uvede jen své základní identifikační údaje, předpokládané množství výroby vína a stručný popis činnosti s technickou dokumentací, přičemž mu vznikne povinnost podávat čtvrtletně daňové přiznání," dodali. Zavedení spotřební daně na víno v minulosti nezískalo podporu u politiků, a toto opatření odmítá část koalice i v současnosti.

Roční průměrná spotřeba vína na obyvatele Slovenska v posledních letech vzrostla na zhruba 15 litrů. V zemi je registrovaných více než 20.000 hektarů vinohradů, avšak ne celá plocha se využívá na pěstování vína. Nejmenší je Vinohradnická oblast Tokaj, v níž jsou zahrnuty pouze katastry sedmi obcí na jihu okresu Trebišov. Slovensko má o používání značky Tokaj dlouholeté spory s Maďarskem, které je větším producentem tohoto vína.