EK představí reformu zemědělské politiky,jde o peníze pro farmáře

Evropská komise ve středu zveřejní s napětím očekávané návrhy reformy společné zemědělské politiky Evropské unie. Jejím prostřednictvím se farmářům včetně těch českých rozdělují z unijních peněz velké sumy peněz. Kritici ale upozorňují na výrazné rozdíly v sumách, které farmáři v různých zemích dostávají. I tím se reformy budou zabývat.

Podle jedné z pracovních verzí návrhů, které má ČTK k dispozici, by ČR měla v letech 2014 až 2020 získat na přímých platbách pro své zemědělce ročně zhruba 890 až 892 milionů eur. To je o něco méně než plánovaných zhruba 910 milionů eur pro příští rok.

Obecně pak návrhy reformy mají "napasovat" zemědělskou politiku na návrh dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020. V něm by peníze na společnou zemědělskou politiku měly poklesnout o zhruba devět procent proti současnému období (2007 až 2013).

"Pro Českou republiku je hlavně důležité, aby nebyla znevýhodněna vůči ostatním členským zemím Evropské unie," řekla ČTK velvyslankyně při EU Milena Vicenová.

V nyní končícím období (do roku 2013) způsob výpočtu přímých plateb nebyl totiž prý úplně korektní vůči zemědělcům z novějších zemí EU z rozšíření let 2004 a 2007.

"Já doufám, že se podaří tady způsob výpočtu narovnat a rozdíly mezi přímými platbami na hektar budou minimální," podotkla ambasadorka. V bruselských kuloárech se už před zveřejněním návrhů hovoří o tom, že řada zemí, například ty v Pobaltí, budou návrhy v tomto směru dost kritizovat. Navrhované vyrovnávání rozdílů je podle takovýchto hlasů nedostatečné.

Praha také chce, aby se národní rozpočty nepoužívaly na doplnění evropských peněz, tedy aby vlády nezvýhodňovaly své zemědělce proti ostatním. "To by pak byla soutěž rozpočtů a ne soutěž zemědělců a jejich konkurenceschopnosti," řekl Vicenová.

Obecně se dá říct, že se množství peněz, které jsou v unijním rozpočtu vyčleněny na společnou zemědělskou politiku, postupně klesá. Zatímco dříve to bylo kolem 60 procent, tak nyní je to kolem 37 procent, přičemž se počítá s dalším mírným poklesem zhruba na třetinu výdajů rozpočtu.

Díky tomu i v důsledku aktuální hospodářské a dluhové krize, která vytváří enormní tlak na veřejné rozpočty, bude důraz kladen na efektivní využití veškerých prostředků. Dá se ale kvůli tomu rovněž očekávat, že státy budou ve vyjednáváních o dělení peněz a různá pravidla obsažená tvrdě bojovat.

Kontroverze asi také vyvolá třeba otázka "zastropování" plateb. Komise chce podle náznaků, které pronikly do médií, stanovit strop pro přímé platby na maximálně 300.000 eur. Brusel zřejmě také navrhne, aby farmáři povinně museli nechat ležet ladem sedm procent půdy. Jedním z cílů reformy společné zemědělské politiky je totiž její "zezelenění", tedy aby mnohem výrazněji akcentovala otázky související s životním prostředím a udržitelností zdrojů.