Agris.cz - agrární portál

Nerovnost v dotacích do zemědělství v EU trvá

12. 10. 2011 | AK ČR

Napětí mezi českými zemědělci vrcholí a po dnešním rozhodujícím jednání v Bruselu o budoucnosti společné zemědělské politiky v EU nemají jasno v tom, zda se od roku 2013 dokonce rozdílný přístup v dotacích mezi starými a novými zeměmi EU neprohloubí. Přitom právě tento rok měl být příslibem spravedlivého narovnání dosud rozdílných podpor plynoucích na farmy bývalé EU 15 a k nově přistoupivším zemím.

„V současnou chvíli, po vyslechnutí slov zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose, není nabízen zastánci vytvoření „dotačního stropu“ pro velké podniky žádný pádný argument. Přitom Českou republiku, kde převládají velké agrární celky by toto rozhodnutí nejvíce postihlo,“ řekl po shlédnutí přímého přenosu z Bruselu v pražském zastoupení EU v Jungmanově ulici viceprezident AKČR Bohumil Belada. Upozornil i na to, že i po možném zastropování není zaručeno, že v dalším procesu nedojde ke snížení rozpočtu a tudíž české farmy mohou teoreticky být bity dvakrát. „Přímé platby jsou pro velké zemědělské podniky zcela legitimní. Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně, jako ostatní podniky, a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši,“ dodal.

Zastropování ve skutečnosti znamená diskriminaci větších podniků a jednoznačně nerovný přístup k podnikání v rámci EU a povede k větším nárůstu administrace.

Z dnešního vystoupení Daciana Ciolose upřímně řečeno zemědělci nových zemí nemohou být příliš nadšeni a proto ve svých dalších jednáních o zmírnění místy až propastného rozdílu v podporách budou vycházet z předem daných zásad. „Za Českou republiku v Bruselu na agrární půdě lobuje Konsorcium nevládních agrárních uskupení, v němž jsou zastoupena všechna významná zemědělská uskupení včetně Potravinářské komory ČR“, uvedl dále Belada. Jelikož nikdy nedojde k naplnění původních představ, byť sebe spravedlivějších, Konsorcium má připravené varianty s tím, že v určitých požadavcích lze slevovat. Některé jsou na druhou stranu ale natolik zásadní, že přes ně tak zvaně nejede vlak.

„Pokud se nepodaří zcela zvrátit zmiňované zastropování, pak budeme trvat na tom, aby se zvýšilahranice stropu na podnik o 100 tisíc euro v porovnání se současným návrhem, kde je hranice od 150 tisíc euro do 300 tisíc euro na hranici 250 tisíc euro až 400 tisíc Euro,“ uvedl Beleda. A na čem budou se vší rozhodností nové země trvat je umožnění přičítat ke stropu veškeré osobní náklady předchozího roku všech zaměstnanců zaměstnaných v daném podniku v zemědělské výrobě .“ Takto je to v návrhu a je zásadní, aby toto nebylo nijak omezováno ,“ konstatoval Belada. -

Je třeba připomenout, že nové země byly ovlivněny Berlínskou deklarací 1999 a nemohly aspirovat na plné přímé platby. Byly, jak na pracovní, tak i politické úrovni, dány přísliby, že diskriminace bude při jednání o nové SZP odstraněna a jiná nebude zavedena. Současný návrh, jak z bruselského vystoupení zemědělského komisaře EU Ciolose vyplývá, tyto přísliby nerespektuje .

Vzhledem k navržení  velmi pomalého snižování rozdílů úrovně přímých plateb v I. pilíři, z něhož se čerpají podpůrné prostředky do zemědělství, požadují čeští zemědělci adekvátní náhradu ve vyšší finanční obálce v programu rozvoje venkova .Upozorňují také na závažnou situaci v propadu chovu prasat a drůbeže, jde podle nich o citlivé komody, které zásadním způsobem ovlivňují stabilitu zemědělství a zaměstnanost ne venkově. Například před vstupem do EU bylo v ČR přes 300 tisíc prasnic a v současné době jich není ani 100 tisíc.Další propad je proto neakceptovatelný.

“Zásadně nesouhlasíme s povinností, aby 7% zemědělské půdy daného podniku muselo být zařazeno mimo produkci. To je zásadně proti současné situaci v EU, kdy se zvyšuje požadavek na zajištění dostatku kvalitních potravin pro obyvatele EU a navíc je závazek dosažení 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, kde hraje produktivní zemědělská půda nezastupitelnou roli,“ uzavřel Belada. Protiargument k tomuto požadavku zelených organizací je, že pokud by byl naplněn, tak v žádném případě nedojde k jejich zásadnímu požadavku na obnovitelné zdroje energie a budou se stavět jaderné a uhelné elektrárny.


Zdroj: AK ČR, 12. 10. 2011





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 31.05.2020 07:20