Stanovisko Zemědělského svazu ČR k legislativnímu návrhu Evropské komise, který se týká Společné zemědělské politiky po roce 2013 a budoucnosti českého zemědělství

Z nového návrhu, ke kterému nyní započíná veřejná diskuse, pro nás vyplývají pozitivní i negativní věci. Za negativní považujeme zejména to, že připravovaná reforma Společné zemědělské politiky EU opět míjí rovné podnikatelské podmínky pro členské země EU-15 i EU-12 a posílení produkční role evropského zemědělství při respektování nových výzev. Spíše se soustředí na další posílení environmentální role zemědělství. K pozitivním prvkům lze např. zařadit zavedení nástrojů krizového řízení trhu a tzv. nouzového fondu, definování aktivního zemědělce, snaha o posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci či vyšší pružnost programu rozvoje venkova prostřednictvím nastavení nových priorit.

Návrh reformy Společné zemědělské politiky EU nenaplňuje očekávání českých zemědělců. Potraviny a zemědělská výroba se stále více dostávají do pozornosti mnoha zemí světa a to nejenom s ohledem na rostoucí poptávku po potravinách, ale také omezenou produkční kapacitu, kolísání cen a dopady klimatických změn. Evropské unie se v posledních letech stále více dostává do problémů s konkurenceschopností svých zemědělců na světových trzích především ve srovnání s předními agrárními exportéry. Tempo růstu zemědělské produkce EU je v porovnání s ostatními regiony světa pomalejší a důsledkem je tak pokles podílu EU na světové produkci. I přes tento fakt se ale připravovaná reforma Společné zemědělské politiky EU opět soustředí především na environmentální role zemědělství nikoliv na konkurenceschopnost a na produkční roli zemědělců s cílem vytvořit evropské dynamicky se rozvíjející zemědělství, které bude ziskové při zachování vysokých standardů na kvalitu potravin.

K návrhu reformy máme tyto konkrétní připomínky:

Návrh nesplňuje očekávání na slibované rovné podmínky pro všechny farmáře v EU. Návrh na srovnání hodnoty platebních nároků ve členském státě k 1.1.2019 a srovnání platebních nároků v celé EU k 31.12.2028 je pro naše farmáře nepřijatelné. Fakticky návrh pokračuje v nespravedlivém historickém principu přímých plateb.

Nový návrh navíc zavádí další rozměr diskriminace a nerovnosti na společném trhu. Tím je diskriminace velkých zemědělských podniků na několika úrovních - zastropováním přímých plateb, vyřazením z některých opatření v rámci Programu rozvoje venkova a také povinností zavést degresivitu plateb v méně příznivých oblastech.

Navíc v případě zastropování přímých plateb by měly být prostředky převedeny do Programu rozvoje venkova, kde je zavedena povinnost kofinancování, což v konečném důsledku bude znamenat vyšší nároky na státní rozpočet těchto zemí.

„Návrh na zastropování přímých plateb je věc, která jde zcela proti smyslu rovných podmínek mezi různými skupinami a velikostmi zemědělců, proti konkurenceschopnosti a také proti podpoře inovací. Jejími nositeli jsou ve velké míře právě větší podniky, které by tak byly trestány za svou velikost. Není třeba ani zdůrazňovat, že tento návrh se dotýká především zemí, kde velké podniky převažují, jako je Česká republika, Slovensko a východní část Německa. Zemědělský svaz tak návrh na zastropování přímých plateb vnímá jako další formu diskriminace českých zemědělců.“

3. Ozelenění neboli tzv. greening jde proti konkurenceschopnosti

Návrh takzvaného ozelenění nejen že zavádí další kontroly a administrativní zátěž pro farmáře, navíc jdou některé parametry proti jiným cílům SZP. Návrat k nastavení tzv. „set aside“, tj. že zemědělec vyčlení z hospodaření 7% obhospodařované výměry, vnímáme jako nelogické v době, kdy svět hovoří o vyšší potřebě potravin a vlády se snaží podporovat vyšší míru využívání obnovitelných zdrojů energie. Navíc jde proti konkurenceschopnosti evropského zemědělství.

Zjednodušení SZP a snížení administrativní zátěže

Slibované snížení administrativní náročnosti není, až na zjednodušený model pro malé zemědělce, z uvedeného návrhu zřejmé. Naopak zavedení zastropování přímých plateb a především tzv. „ozelenění“ v rámci 1. pilíře SZP bude znamenat další vícenáklady, které ponesou farmáři, ale i další administrativní a kontrolní mechanismy zvyšující byrokracii. Současná SZP má několik způsobů, kterými ovlivňuje environmentální dopady zemědělského hospodaření např. dodržování směrnic v rámci cross comliance, zásady správné zemědělské praxe, národní předpisy ale i agroenvironmentální opatření v rámci programu rozvoje venkova. Všechny tyto nástroje již nyní s sebou nesou administrativu a kontrolní systémy, které zatěžují zemědělce. Další nástroj je nejen zbytečný, ale i nežádoucí.

Couplované platby na citlivé komodity spojené s produkcí

Vítáme možnost zavedení těchto couplovaných plateb, které pomáhají udržet citlivé komodity, které zásadním způsobem udržují rovnováhu celé zemědělské soustavy a zaměstnanost na venkově. Na druhou stranu upozorňujeme, že mimo v návrhu obsažené komodity vnímáme jako nezbytné mezi tyto komodity zařadit i chov prasat a drůbeže. (Např. chov prasat zažívá dlouhodobou krizi v celé EU. Pro představu v ČR před vstupem do EU bylo v ČR přes 300 tis. prasnic a v současné době jich není ani 100 tis.).

Snaha o posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci

Přestože hodnotíme pozitivně snahu o posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci, jeho nastavení v rámci reformy vnímáme jako nedostatečné. Nejen, že vyřazuje z podpory skupiny výrobců velikosti velkých podniků, ale neumožňuje spojení již existujících sdružení do větších celků.

Harmonizace pravidel kontrol podmíněnosti

Zemědělský svaz je zklamán tím, že Evropská komise zcela selhala v návrzích spojených na harmonizaci pravidel kontrol podmíněnosti. Je velmi důležité, aby byla veřejnost ubezpečena, že příjmy zemědělců v rámci přímých plateb jsou vykoupeny extrémně vysokými výrobními náklady a vysokými a drahými standardy, které nemohou být pokryty tržními cenami.

Nový návrh Evropské komise obsahuje ale také některé pozitivní prvky. Mezi ně lze zařadit především zavedení nástrojů krizového řízení trhu, tzv. „nouzového fondu“ a nástroje na stabilizaci příjmů nebo důraz na podporu inovací. Dále pak vyšší pružnost programu rozvoje venkova prostřednictvím nastavení nových priorit či zavedení institutu tzv. aktivního zemědělce.

Pro více informací, prosím, kontaktujte:

Ing. Martin Pýcha, pycha@zscr.cz; tel.: 602 790 273