Výhledy mlékárenského sektoru podle OECD a FAO

Očekává se zvýšení produkce mléka v období 2011 – 2020 o 153 mil. t, z produktů poroste nejvíce plnotučné sušené mléko, máslo a čerstvé mléčné výrobky. V rozvojových zemích vzroste spotřeba všech mléčných produktů ca o 30 %.

Ze zemědělské výhledové zprávy pro období 2011 – 2020 (Agricultural outlook 2011 to 2020) zpracované Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizací pro potraviny a zemědělství FAO vyplývá, že celosvětový mlékárenský sektor vstupuje do dekády s vyššími cenami, s pokračováním zvyšování spotřeby mléka a mléčných výrobků, ale i doby zvyšování výrobních nákladů.

Produkce mléka

Pro nejbližší 3 roky se počítá s dvouprocentním růstem roční produkce, což způsobí dočasný pokles cen. Jakmile ceny klesnou na „dno“ očekává nižší růst produkce. Znamená to, že na rozdíl od průměrného ročního růstu produkce o 2,1 % v minulé dekádě, bude průměrný růst v období 2010 – 2020 jen 1,9 %, a celkové zvýšení produkce o 153 mil. t. Na většině růstu (73 %) se budou podílet rozvojové země. Celkový podíl rozvinutých zemí na produkci klesne do r. 2020 pod 50 %, podíl dojnic klesne pod 10 %. Enormní rozdíl mezi produkcí mléka a počtem dojnic je způsoben obrovskými rozdíly v dojivosti krav v rozvinutých a rozvojových zemích a v tom, že rozvojové země využívají ve značném rozsahu k produkci mléka zvířata s podstatně nižší dojivostí (ovce, kozy, velbloudy).

Produkty

Největší růst se předpokládá u plnotučného sušeného mléka, másla a čerstvých mléčných výrobků. Největším producentem plnotučného sušeného mléka zůstane Čína (více než čtvrtina světové produkce), i když se počítá se snížením dosavadního růstu. Téměř 3 másla produkovaného navíc bude z Indie a Pákistánu. Na zvýšení u odtučněného sušeného mléka se bude podílet zejména Nový Zéland, USA a Indie (v EU snížení). EU a USA si zachovají dominantní 2/3-pozici ve výrobě sýrů (na růstu se budou podílet 55 %).

Spotřeba

Očekává se další zvyšování spotřeby mléka a mléčných výrobků především v rozvojových zemích, a sice vzhledem k růstu populace a příjmů vlivem rozvoje obchodních řetězců a nadnárodních společností v těchto zemích, a někdy i jako důsledek vládních programů podporujících spotřebu mléka (např. školní mléko). Poměrně silná poptávka zůstane na důležitých rozvojových trzích s mlékem, jako je severní Afrika, Střední východ a Dálný východ, ale i na vyspělejších trzích jako EU, USA a Rusko.

Spotřeba na osobu bude nadále v různých oblastech velmi rozdílná: v málo rozvinutých zemích bude nižší než 50 l, ve vyspělých zemích nad 200 l. Přitom růst ve vyspělých zemích bude velmi mírný (kromě sýrů, jejichž spotřeba má vzrůst do r. 2020 o 16 % proti úrovni 2008-2010). Vliv na spotřebu sýrů budou mít nové balicí technologie a přístup k sýrům jako k náhradě masa. V rozvojových zemích vzroste během 10 let spotřeba všech mléčných produktů ca o 30 %. Silný růst spotřeby másla a buvolího tuku se projeví především v Indii a Pákistánu. Ve vyspělých zemích půjde mírný růst spotřeby másla na vrub Ruské federace a USA. Rozvojové země spotřebovávaly dosud 80 % z celosvětové spotřeby plnotučného sušeného mléka a spotřebují i téměř veškerý nárůst produkce v příští dekádě.

Obchod

Předpokládá se, že Oceánie, Nový Zéland a Austrálie zůstanou nejvýznamnějšími exportními oblastmi – přes 40 % celkového exportu mléka.

Očekává se značný růst exportu odtučněného sušeného mléka – o 30 %, mj. bude zčásti nahrazovat dražší plnotučné mléko. Export másla vzroste o 10 % a export tradičních tahounů -sýrů a plnotučného sušeného mléko vzroste o 22 resp. 21 %.

V Číně překročí import dosavadní objem i přes modernizaci tuzemského mlékárenství. Export z EU bude stagnovat u sýrů a plnotučného sušeného mléka a klesne u másla a odtučněného sušeného mléka. Necelých 50 % světového importu připadne na 7 největších importérů, Ruská federace zůstane hlavním importérem sýra a másla.

European Dairy Magazine, 23, 2011, č. 4, s. 20 – 24