Zahrádkáři obhospodařují o polovinu méně půdy než před 20 lety

Zahrádkáři v Česku zejména vzhledem k restitucím a vrácení půdy původním majitelům v uplynulých dvaceti letech přišli přibližně o polovinu půdy, na níž měli své zahrádky. Zahrádkaření zůstává doménou starších lidí; běžnému zahrádkáři nebývá méně než 40 let. Počet zahrádkářů sice výrazně poklesl, pěstovat si vlastní kvalitní zeleninu se však nyní podle nich stále více dostává do módy.

"Český zahrádkářský svaz obhospodařuje asi 15.000 hektarů zemědělské půdy. Před dvaceti lety byla výměra obhospodařované půdy minimálně dvojnásobná," řekl ve středu ČTK předseda Českého zahrádkářského svazu (ČZS) Jan Hinterholzinger na křtu nové knihy nazvané Zahrádkáři v Čechách a na Moravě - historie, současnost a budoucnost.

Před rokem 1989 registroval ČZS rekordních 460.000 členů. Řada jeho základních organizací však již zanikla; nyní má zahrádkářský svaz asi 170.000 členů. Asi dvě třetiny členů svazu má pronajaty zahrádky v zahrádkářských koloniích; zbývající třetina obdělává vlastní zahrádky u svých rodinných domů.

Odborná úroveň českých zahrádkářů je oproti jejich kolegům v ostatních evropských zemích podle Hinterholzingera velmi vysoká. "Asi to vyplývá z toho, že jsme takovými lidovými pokusníky a chceme si všechno vyzkoušet sami na svých zahrádkách," míní.

Řada zahrádkářských kolonií sice zanikla, vznikají však nové. Letos jednu z nich založili například zahrádkáři v pražských Dolních Chabrech; založení další se plánuje v někdejším ovocném sadu mezi Horoměřicemi a Lysolajemi u Prahy. Přesný počet kolonií v minulosti ani současnosti však ČZS neregistruje.

Vydáním nové publikace si vedení ČZS připomíná 55. let od založení organizace, která spojila do jediného subjektu všechna česká tehdy existující zahrádkářská sdružení a spolky.