V zemědělství na Vysočině budou chybět agronomové a zootechnici

Na farmách tradičně zemědělské Vysočiny budou v nejbližších letech chybět odborníci - hlavně agronomové, zootechnici a mechanizátoři. Hodně lidí na těchto pozicích se blíží důchodovému věku. Zatím to vypadá tak, že je nebude mít kdo nahradit, řekli zemědělští odborníci, které dnes oslovila ČTK. Podle šetření Agrocenzus byla loni ze zhruba 15.000 stálých pracovníků v zemědělství na Vysočině bezmála čtvrtina ve věku 55 a starších. Naopak do 24 let jich bylo necelých šest procent.

Za minulých pět let podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) odešla ze zemědělství, lesnictví a rybářství na Vysočině víc než čtvrtina lidí. Pracovníků ubývá, protože se objem zemědělské produkce snižuje, vysvětlil ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal. Vysočina si ale i tak v tomto sektoru mezi kraji udržuje výlučné postavení. Farmáři na Vysočině dodávají nejvíc mléka a vepřového masa; ve výrobě hovězího masa patří tomuto kraji podle statistik druhá příčka v Česku.

Podle zkušenosti Václava Grubauera, ředitele Zemědělské akciové společnosti Lípa na Havlíčkobrodsku, se lidé se středoškolským a vyšším vzděláním zemědělství vyhýbají. "Přece nepůjdou do rezortu, kde jsou nejnižší odměny," konstatoval.

Podle ČSÚ se platy v českém zemědělství, lesnictví a rybářství v letošním druhém čtvrtletí pohybovaly kolem 17.700 korun hrubého a byly o 6300 Kč pod celkovou měsíční průměrnou mzdou v zemi. Odborníci podle Grubauera nejsou potřeba jen do vedení. "Na takovém kombajnu nebo traktoru, který stojí řádově miliony korun, by podle mě měl sedět člověk znalý, aby ty funkce a složitosti stroje dokázal využít," řekl.

"Není problém, že nejsou lidi, ale je problém sehnat odborné zaměstnance," potvrdil Michal Bratršovský, tajemník krajské rady Zemědělského svazu na Vysočině. Generační obměna na odborných pozicích podle něj čeká podniky hlavně v následujících pěti letech. Jinak se prý lidé na práci nabízejí, protože nemohou sehnat místo jinde. Ani v kravíně podle Bratršovského ale nemůže dělat každý. "Musí rozumět technologii dojení, nesmí se bát dobytka," podotkl.

Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč vyučuje také agropodnikání. "Máme zaměření jednak farmář, jednak na ekonomiku, ale o tu je čím dál menší zájem," řekl ředitel školy Miroslav Dočkal. Celkem se zaplní jedna třída. Zájem o toto studium podle ředitele odpovídá vývoji v zemědělství.