Orlickou přehradu trápí po půl století špatná kvalita vody

Orlická přehrada, jejíž stavba byla dokončena před půl stoletím, vypadla v posledních letech z pomyslného seznamu oblíbených turistických destinací kvůli zhoršující se kvalitě vody. Svazek obcí Písecko spolu s Jihočeským krajem se snaží jakost vody napravit. Staví se čističky odpadních vod, připravují se opatření, která by snížila znečištění u zemědělských prvovýrobců a přitom nezvýšila nezaměstnanost. "Čistá voda v přehradě je základ rozvoje turismu v regionu," řekl dnes ČTK starosta Zvíkovského Podhradí František Blažek.

Jeho otec, který byl odsouzen v 50. letech jako vlastizrádce, protože nesouhlasil s kolektivizací zemědělství, mínil, že Orlická přehrada je první sabotáž socialismu. "Byla to gigantománie, která se převzala ze Sovětského svazu. Neprospěla našim řekám. Vody v povodí je na výrobu elektřiny málo, to není Volha nebo Jenisej. Protipovodňová opatření přehrada také stoprocentně nezvládla," vypočítával výhrady vůči největší tuzemské přehradě Blažek, a vzpomínal na starou řeku, kam se jako kluk chodil koupat.

Teď se turisté, když hladina Orlíku v létě zezelená sinicemi, chodí koupat do zvíkovského koupaliště. V srpnu jich tam bylo denně na 600. Rybáři jsou podle starosty jediní, kteří břehy Orlické přehrady ještě navštěvují, i když třeba rakouští sem prý kvůli špinavé vodě přestali jezdit. Jako starosta se Blažek řadu let snažil, aby ze Zvíkovského Podhradí do přehrady netekly odpady. Teprve před třemi lety se obci s 204 obyvateli podařilo postavit čističku odpadních vod. "Když bude voda v přehradě čistá, budou prosperovat kempy na březích, přívozy, podnikatelé v turistickém ruchu," konstatoval Blažek.

Čističku odpadních vod by podle starosty Jiřího Štrajta rádi postavili také v Orlíku nad Vltavou. I tato obec s více než 300 obyvatel se o to snaží několik let. Náklady mají činit téměř 30 milionů korun. Pokud obec na jaře získá dotaci z operačního programu Životní prostředí, bude muset doplatit ještě asi osm milionů. Její rozpočet je 5,5 milionu.

Výrazný odliv turistů v Orlíku nad Vltavou zatím nepozorují. V hlavní sezoně je náměstí zcela ucpané auty. Za výkyvy návštěvnosti vidí starosta spíše ekonomické problémy a počasí. Věří, že se obcím a kraji podaří kvalitu vody v přehradě zlepšit. "Situace se začíná zvolna řešit," řekl ČTK. V obci je trvale obydlených 75 domů a stejně tolik chalupářů a asi stovka chatařů. V létě se počet obyvatel více než ztrojnásobí. Jezdí hlavně rybáři a jachtaři.

Také v kempu Velký Vír, který patří obci Kožlí, nepokládají situaci za dramatickou. Podle Zdenky Štědronské jim poněkud kazí reputaci pravidelné zprávy hygieniků o kvalitě vody. Tu neměří přímo v kempu, kde je prý proti ostatním odběrovým místům voda čistší. Postarají se o to lodě, které jí čeří. V kempu se vystřídalo za sezonu na 3000 lidí. V jeho sousedství je Yacht Club Barrandov s asi 70 stáními pro lodě.

Jihočeský kraj se letos na podzim na konferenci zavázal, že zadá studii proveditelnosti omezení zdrojů fosforu z povodí Orlíku. Podle ředitele krajského úřadu Luboše Průši záměr nakonec převzalo ministerstvo životního prostředí. Podle ministerstva budou opatření stát miliardy korun, kraj měl představy, že toho docílí především regulací a vyhláškami proti znečišťování. Dobrá zpráva je, že starostové kolem Orlíku se dávají dohromady, společně organizují konkrétní projekty v oblasti čištění vod i na poli turistického ruchu. "Svazek obcí Písecko dokončuje novou strategii rozvoje. Jsou tam třeba snahy, jak zastavit negativní demografické trendy, jak udělat společné cyklotrasy... S čištěním je to složitější," řekl Průša ČTK.

Vodní nádrž Orlík je co do objemu zadržované vody největší tuzemskou přehradou. Výstavba více než 81metrové betonové hráze trvala šest let, a byla dokončena 22. prosince 1961. Klíčová součást vltavské kaskády v těchto dnech slaví půl století své existence.