Rozvojové země letos zasejí více GM plodin než průmyslové

Rozloha půdy oseté geneticky modifikovanými plodinami (GMO) ve světě loni vzrostla o osm procent na rekordních 160 milionů hektarů. Silný byl růst zejména v rozvojových zemích, u nichž se v letošním roce čeká poprvé osetí větší plochy než v průmyslových státech. Uvedla to dnes nezisková organizace ISAAA, která sleduje a podporuje využívání biotechnologií v zemědělství.

    Plocha osetá GMO v rozvojových zemích loni vzrostla o 11 procent, což znamená přírůstek 8,2 milionu hektarů. Zdaleka na největší ploše se nadále pěstují biotechnologické plodiny ve Spojených státech, jejichž podíl na globálním celku představoval 43 procent, ale růst se zde zpomalil na tři procenta.

    "Podíl rozvojových zemí se v roce 2011 těsně přiblížil 50 procentům globální plochy oseté biotechnologickými plodinami a v roce 2012 by tyto země měly poprvé překonat rozlohu oseté plochy v průmyslových zemích," uvedla ISAAA. "Vyvrací to předpovědi kritiků, kteří před nástupem komerčního využití těchto plodin v roce 1996 předčasně prohlašovali, že biotechnologie jsou jen pro průmyslové země a rozvojový svět je nikdy nepřijme," dodala organizace.

    Počet farmářů, kteří v celkem 29 zemích světa pěstovali GMO, se loni zvýšil o 1,3 milionu na 16,7 milionu. V Evropě zůstávají biotechnologie nadále řadou zemí odmítané, šest zemí Evropské unie v čele se Španělskem a včetně České republiky a Slovenska však loni zvýšily plochu osetou kukuřicí odolnou proti zavíječi celkově o více než 25 procent na 114.490 hektarů, uvedla ISAAA.

    Většina Evropy odmítá biotechnologie pod vlivem tvrzení zelených aktivistů, kteří prohlašují GMO za nebezpečné lidskému zdraví a přírodě. Tato tvrzení odporují mnohaletým vědeckým výzkumům a testům po celém světě včetně Evropy, které žádné z uváděných rizik neprokázaly.

    Nejvýraznější růst se letos čeká v Brazílii, která byla loni v rozsahu oseté plochy druhá na světě po USA. Zatímco američtí farmáři oseli biotechnologickými plodinami 69 milionů hektarů, v Brazílii to bylo 30 milionů a v sousední Argentině 23 milionů hektarů. V Latinské Americe se zatím biotechnologie omezují na sóju, kukuřici a bavlnu, v USA se pěstuje i modifikovaná cukrová řepa, alfalfa nebo dýně, uvedla ISAAA podle agentury Reuters.