Agris.cz - agrární portál

Český česnek chytá druhý dech

8. 2. 2012 | tyden.cz

Doslova ovládl farmářské trhy a pomalu se dostává i do obchodních řetězců, kde o něj ještě před lety nikdo nestál. Ale zákazníci při nákupu nemají moc možností, jak poznat skutečný původ česneku. Rozdíl mezi tím českým a čínským nebo španělským či nizozemským není totiž ve vzhledu, ale v chuti. A v tom je ten háček.

"Všechny české odrůdy česneku jsou chuťově mnohem intenzivnější, protože obsahují více silic. Proto do jídla stačí použít jeden stroužek místo celé palice čínského česneku," popisuje pěstitel česneku ze Šlapanic u Slaného. 

Sám považuje pěstování česneku za alchymii, protože se na jeho kvalitě projeví nejen prostředí, ve kterém roste, ale i to, jak je sklízený, sušený a skladovaný. "Čínský česnek sem putuje i déle než půl roku, navíc je stejně jako další zahraniční produkce silně chemicky ošetřován, což se v chuti samozřejmě projeví," vysvětluje pěstitel. Sám svůj česnek prodává v Pražské tržnici v Holešovicích a na farmářském trhu na Vítězném náměstí v Dejvicích. Svůj česnek nabízí i s diplomem zaručujícím jeho původ. 

Nedostatkové zboží

Většina české česnekové produkce se totiž neprodává v supermarketech, kde stále tvoří jen menšinu, ale na trzích a v malých zelinářských krámcích. "Když jsme v březnu 2010 začínali s prvním farmářským trhem v Dejvicích, byl česnek obrovský hit a lidé se po něm mohli doslova utlouct. Před stánky byly dlouhé fronty a brzy měli česnekáři vyprodáno," popisuje Pavel Šťastný, organizátor farmářských trhů. Podle něj byl český česnek dokonce nejprodávanějším zbožím na trzích, protože nikde jinde nebyl k sehnání. Dnes už zájem lehce opadl, ale stále trvá. 

Změnu ve spotřebitelském chování potvrzují i zkušenosti portálu Scuk.cz, který mapuje kvalitní jídlo a gastronomii. "Jde o pozvolný proces, kdy zákazníci zjistili, že čínský česnek prostě není dobrý, a tak se sami začali ptát po tom, kde sehnat český, který byl ještě před dvěma lety velmi nedostatkovým zbožím," říká Michala Gregorová, mluvčí Scuku. Rostoucímu zájmu o český česnek podle ní pomohly farmářské trhy, dokonce tak moc, že se o něj začaly zajímat i obchodní řetězce. Stále ale platí, že přes rostoucí nabídku nedokáže česká produkce pokrýt domácí poptávku po česneku. "Bohužel zájmu o český česnek využívají i podvodníci. Tak je to bohužel všude, kde jsou peníze," konstatuje.

Jediný způsob, jak se vyhnout falešnému českému česneku, je najít si svého pěstitele. "Každého, kdo u nás chce prodávat česnek, si prověřujeme a osobně jej jedeme navštívit. S sebou bereme i některého z našich prověřených česnekářů, abychom se vyhnuli podvodům," vysvětluje Šťastný. "Nákup na trhu u spolehlivého prodejce nebo u malého pěstitele je opravdu asi nejlepším způsobem, jak se dostat k českému česneku. Sama jsem byla svědkem toho, jak jeden rozčilený hrdý pěstitel donutil u stánku zákaznici sníst stroužek česneku, protože mu tvrdila, že mezi česnekem z Česka a ze Španělska není rozdíl," uzavírá Gregorová, mluvčí gastronomického portálu.


Zdroj: tyden.cz, 8. 2. 2012





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 30.04.2024 02:58