V Rakousku bylo loni vytěženo rekordní množství dříví

V roce 2011 bylo v Rakousku dosaženo rekordu v těžbě, její objem dosáhl 20 milionů m3 dříví, což znamená meziroční nárůst o 12 % (4 miliony m3 připadly na kalamitní dříví). Na takové bilanci těžby se podílely především selské malolesy, které reagovaly na zvýšení cen dříví. U velkých podniků byl objem těžby jen o něco vyšší než v předcházejícím roce. 

Celkové zvýšení těžby pomáhalo kompenzovat pokles dovozu dříví, se kterým se trh v minulém roce potýkal. Felix Montecuccoli, prezident Svazu zemědělských a lesnických podniků Rakouska, však v prohlášení ze dne 16. 2. 2012 zdůraznil, že ani teoretických 22 milionů m3 by v současné době v Rakousku nepokrylo možnosti kapacit pořezu. 

Svaz zemědělských a lesnických podniků Rakouska zastupuje největší rakouské privátní lesnické podniky. V minulém roce se jim dařilo obchodovat hlavní sortimenty (SM/BO/JD) za průměrnou cenu 94,6 eur/m3, což je cena o 12% vyšší než v roce 2009, prvním normálním roce po vichřicích, kdy se cena pohybovala kolem 74 eur/m3. „To je významné zvýšení, které ale v podstatě odpovídá trendu vývoje cen od začátku krize. Kromě toho je nutné vzít v úvahu, že vyšších výnosů dosáhly pouze lesní podniky, které nabízejí smrk, borovici nebo modřín,“ vysvětlil F. Montecuccoli. Chtěl tím také upozornit na zcela odlišnou situaci v obchodu s listnatým dřívím. „Co se týká pokrytí celkových nákladů u listnatého dříví, dostáváme se do negativní bilance, zatímco u dříví jehličnatého je bilance od roku 2009 stále pozitivní. Připočteme –li k tomu větší objem porostů a vyšší podíl dříví pro pilařské zpracování, hovoří všechny tyto údaje ve prospěch jehličnatých dřevin. Bukové výřezy se obchodovaly v minulém roce za pouhých 74 eur/m3. Je jasné, že listnaté sortimenty jsou důležité z ekologických důvodů, faktem ale je, že ekologická hodnota žádné výrazné finanční zhodnocení nepřinese. Je správné, že se věnuje zvýšená pozornost listnatému dříví, ale my musíme konstatovat, že žijeme z jehličnanů,“ zdůvodnil situaci F.Montecuccoli. 

Pokles cen kulatiny by měl krátkodobý efekt 

Problém vidí prezident Svazu v nerovnoměrných těžebních nákladech v různých lokalitách Rakouska. Náklady na těžbu v horských oblastech jsou téměř dvojnásobně vyšší, než v nížinách a rovinách. Je nutné optimalizovat ceny, které umožní těžit v náročných a nepřístupných podmínkách alpských oblastí. Pilařský průmysl to podle něho nebude mít jednoduché. Ceny řeziva stagnují, pokles cen kulatiny by ale podle Montecuccoliho pomohl jen krátkodobě. Pak by stejně došlo k dalšímu snižování cen řeziva a pily by se dostaly do stejné situace. 

Hlavní příčinu neuspokojivé situace na trhu s řezivem vidí F. Montecuccoli především v úpadku velkých trhů v USA. V důsledku toho se miliony kubíků přesunuly do Evropy, došlo k převisu nabídky a pilařský průmysl musel výrazně omezit výrobu. Majitelé lesů ale nemohou problémy zpracovatelů řešit. Je zřejmé, že převis pilařských kapacit neumožňuje zvýšení cen řeziva a tato situace se v dohledné době pravděpodobně nezmění. Pokud by ale ceny suroviny měly poklesnout řádově o 10 eur/m3, stala by se těžba v některých problematických polohách nezajímavou a ztrátovou. 

Výhled do roku 2012 

Důležitým úkolem do budoucnosti bude podle Montecuccoliho zaměření pozornosti na výzkum lesnické genetiky, pěstování a šlechtění dřevin. Ruku v ruce s tím je nutné na všech úrovních dosáhnout profesionalizace personálu a z hlediska potřeb podniků investovat do infrastruktury. „Vyšší zisky za rok 2011 nám konečně umožní realizovat již dlouho plánované investice“, konstatoval Felix Montecuccoli, který od roku 2012 očekává, že bude z hlediska cen a objemu těžby srovnatelný s rokem 2011. 

Ne příliš pozitivně vidí Montecuccoli důsledky opatření v rámci rakouského „stabilizačního úsporného balíčku“, který podle něho postihne lesní podniky dvojnásob. Pro lesní podnik s rozlohou 1000 ha bude zvýšení odvodů znamenat ztrátu celkem 2 700 eur ročně. K tomu je nutné počítat se změnami v sociálním zabezpečení, s možným zvýšením daní a životních nákladů. „To je špatný směr,“ komentoval změny Montecuccoli, „reforma je nutná, ale je třeba ji přizpůsobit realitě.“