Farmáři na Vysočině loni sklidili 748.000 tun obilí, o pětinu víc

Zemědělci na Vysočině loni sklidili přes 748.000 tun obilí, meziročně o 22,6 procenta více. Přispěl k tomu téměř o tunu vyšší hektarový výnos. Farmy z kraje potvrdily dominantní postavení v pěstování brambor, na jejichž republikové produkci se podle Českého statistického úřadu podílely víc než třetinou. Podle Ústředního bramborářského svazu ale byly brambory kvůli nízké farmářské ceně ekonomicky nejslabší plodinou minulé sklizně.

Poslední sezona byla špatná pro bramboráře v celé ČR. Za kilogram brambor dostávali jen mezi 1,30 Kč až dvěma korunami a prodělali na nich. Pro část sadby navíc chybí odbyt, řekl ČTK v minulém týdnu místopředseda bramborářského svazu Jiří Zvolánek. Podle odhadu svazu letos pěstování brambor klesne.

Na loňských 7000 hektarech polí Vysočiny se podle statistiky urodilo 243.000 tun brambor. Hektarový výnos 34,7 tuny převýšil o víc než dvě tuny republikový průměr.

Rozhodujícími plodinami jsou i na Vysočině obiloviny. Plocha obilných polí se pohybuje kolem 150.000 hektarů. Průměrný výnos z hektaru loni činil 5,06 tuny a byl druhý nejnižší v Česku, a to i kvůli horším přírodním podmínkám kraje pro tyto plodiny. Nejlépe se na Vysočině daří žitu, ovsu a triticale; loni odtud pocházela víc než pětina českého žita. Tyto druhy obilovin ale patří mezi méně rozšířené. Nejvíc se v kraji pěstuje ozimá pšenice, následuje jarní ječmen.

Řepky se loni na Vysočině sklidilo zhruba 107.600 tun, meziročně o 4,3 procenta méně. I tak to byla třetí nejlepší sklizeň mezi kraji. Hektarový výnos na Vysočině činil 2,73 tuny.

Na Vysočině se zvyšuje pěstování kukuřice na zeleno, asi i kvůli přibývajícím bioplynovým stanicím, kde se zelená hmota používá k výrobě bioplynu. Loni se rozloha polí s kukuřicí meziročně zvýšila o víc než 2500 hektarů na 31.400 hektarů. Víc se pěstovaly i pícniny na orné půdě.

"Celkově se na rostlinné výrobě v minulém roce vydělalo, na rozdíl od živočišné výroby," shrnul Michal Bratršovský z krajské rady Zemědělského svazu na Vysočině. Nízké farmářské ceny jsou podle něj hlavně u masa. Nejlíp proto loni dopadly podniky, které se věnují jen pěstování. Na Vysočině s vysokými stavy skotu a prasat je podle něj ale takových podniků méně než jinde v zemi.