V Karlovarském kraji zemědělci sklidili o čtvrtinu více obilovin

V Karlovarském kraji sklidili zemědělci loni téměř o čtvrtinu obilovin více než v roce 2010. Zvýšení objemu sklizně, která představovala 106.706 tun, ovlivnily dva faktory. Prvním byl mírný nárůst ploch osetých obilím a druhým v případě obilovin i poměrně příznivé počasí v porovnání s minulými roky. Díky tomu stoupl hektarový výnos meziročně skoro o 18 procent. Nepovedla se ale řepka, zemědělci jí sklidili skoro o 16 procent méně. Definitivní výsledky sklizně v Karlovarském kraji za rok 2011 zveřejnil Český statistický úřad.

V regionu byla i loni nejvíce pěstovanou plodinou ozimá pšenice, kterou podle ČSÚ oseli zemědělci plochu 12.432 hektarů. Sklidili jí 68.576 tun, což znamenalo meziroční nárůst o 20,4 procenta při hektarovém výnosu 5,5 tuny. Proti roku 2010 se zvýšil o 15 procent. Zvětšení ploch u některých odrůd obilovin bylo na úkor pěstování ozimého ječmene, kde se plochy zmenšily o téměř 19 procent. Toho loni farmáři sklidili 6227 tun, meziročně o 18,5 procenta méně. Druhé nejvíc pěstované obiloviny, ječmene jarního, bylo loni ze 3542 hektarů sklizeno 16.504 tun.

Oblibě se těšila v posledních letech u zemědělců řepka, jejíž výkupní ceny byly v porovnání s obilovinami relativně lepší. Jenže loňská sklizeň kvůli počasí nepříznivému pro její vývoj zaostala za očekáváním. Někteří zemědělci řepku z polí proto ani raději nesklidili a rovnou ji zaorali. Konečný loňský výsledek ovlivnilo i snížení osevní plochy o 11,6 procenta proti roku 2010. Z 5862 hektarů tak farmáři sklidili 15.993 tun, meziročně o 15,9 procenta méně. Hektarový výnos byl 2,7 tuny, o šest procent nižší.

Sklizňová plocha obilovin včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin se v Česku loni meziročně zvýšila o 1,1 procenta přibližně na 1,5 milionu hektaru. Celková sklizeň zhruba 8,3 milionu tun byla proti roku 2010 vyšší o 20,5 procenta.

V hospodářském roce 2010/2011, tedy od 1. července 2010 do 30. června 2011, spotřebovali zemědělci v Karlovarském kraji 3167 tun minerálních hnojiv v čistých živinách. Na celkové spotřebě se více než třemi čtvrtinami podílela dusíkatá hnojiva. Nárůst minerálních hnojiv byl meziročně 14 procent. Využití statkových hnojiv, hnoje a kejdy, při spotřebě 239,1 tuny kleslo ve sledovaném období proti předchozímu o 1,3 procenta. V Česku se zvýšila vloni spotřeba minerálních hnojiv o osm procent, statkových hnojiv využili zemědělci o 2,4 procenta více.

Oseté plochy a průměrné výnosy zemědělský plodin v Karlovarském kraji

Zdroj: ČSÚ