„Jak na prodej ze dvora“

Asociace soukromého zemědělství ve spolupráci s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova, obecně prospěšnou společností Úhlava a Státní veterinární správou ČR naplánovala na měsíce leden až březen 2012 cyklus celkem 25 odborných seminářů na téma „Jak na prodej ze dvora“. Semináře probíhají vždy v určitém regionu a jsou určeny pro zemědělskou veřejnost s cílem poskytnout lepší orientaci v současné legislativě pro ty, kteří zvažují začít či rozšířit své podnikatelské aktivity o tzv. „uvádění potravin živočišného původu do oběhu na regionální úrovni“. 

Jeden ze seminářů proběhl i 24.2. v hlavní kanceláři Asociace soukromého zemědělství v Praze 7. Zúčastnili se jej především zemědělci z Prahy, Prahy-východ a Prahy-západ. Školení se ujali MVDr. Antonín Kozák, MVDr. Lenka Sedláčková a MVDr. Jan Váňa z ústředí Státní veterinární správy ČR. Hned v úvodu vyslovili přání, aby se na ně přítomní kdykoliv v průběhu školení neváhali obracet s dotazy či podněty, jelikož seminář by měl mít formu dialogu.

Školení bylo přehledně rozděleno na tyto části:  

1) Tvorba legislativy (legislativa Evropské unie, legislativa České republiky) 

2) Schvalování a registrace výrobců potravin živočišného původu (legislativa, registrace, schválení, výjimky, žádost, provozní a sanitační řád) 

3) Prodej malého množství vlastních produktů („prodej ze dvora“) 

4) Provozování maloobchodu s výrobou potravin živočišného původu 

5) Výroba potravin živočišného původu s výjimkou maloobchodu (malé jatky) 

6) Farmářské trhy 

7) Domácí porážka skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu 

Nejvíce prostoru bylo věnováno bodu č. 3, tedy specifikaci pojmu prodej malého množství produktů z prvovýroby a malého množství potravin živočišného původu. Přítomným bylo vysvětleno, že chovatel může v malém množství prodávat ve svém hospodářství „ze dvora“: živou drůbež a králíky, čerstvé drůbeží a králičí maso (max. 10 kusů drůbeže a 10 kusů králíků týdně), syrové mléko a smetanu (v množství, které odpovídá obvyklé denní spotřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele), čerstvá nebalená vejce (nejpozději 21 dnů po snášce v množství 60 vajec jednomu konečnému spotřebiteli), včelí produkty (max. 2 tuny ročně), zvěřinu (nejvýše 30 % kusů skutečně odlovené zvěře v dané honitbě) a živé ryby (v množství, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto ryb v domácnosti daného spotřebitele). Pokud jsou splněny tyto podmínky, nevyžaduje se schválení, případně ani registrace od KVS. 

U bodu č. 4 – provozování maloobchodu s výrobou potravin živočišného původu – bylo školeným vysvětleno, že maloobchodní zařízení, v kterých jsou tyto činnosti prováděny, podléhají pouze registraci u KVS. V případě masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků a produktů rybolovu ale platí, že jinému zařízení smí být dodáváno maximálně 35 % své týdenní produkce.

V případě malých jatek (bod č. 5) je povolena porážka nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek týdně, max. však 1 000 ročně a u drůbežích jatek nejvýše 1000 kusů krůt, hus nebo kachen týdně, max. však 50 000 ročně a 3000 kusů ostatní drůbeže týdně, max. však 150 000 ročně. 

Velice zajímavým bodem školení a čerstvou novinkou byla domácí porážka skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu. Tuto porážku v hospodářství chovatele povoluje od 1.1.2012 novela veterinárního zákona. 

V průběhu školení kladli přítomní, tak jak byli v úvodu vyzváni, řadu dotazů. Například:

Je nutné označit čerstvá nebalená vejce kódem producenta při prodeji v tržnici nebo maloobchodě?  

Ne, pokud vejce pochází z hospodářství chovatele, který chová nejvíce 50 nosnic, a je dodržen požadavek na množství – tedy 60 vajec v průběhu jednoho týdne do místní maloobchodní prodejny nebo prodej nejvýše 60 vajec přímo jednomu konečnému spotřebiteli v tržnici.

Chovám zhruba 1600 nosnic – 70 % přímo ze dvora, 30 % do maloobchodu. Musím si pořídit třídičku vajec?  

Ne, pokud vejce prodáváte jako netříděná, ale musí být nutně prosvícená.

Je nutné zajištění určité teploty vajec při skladování a přepravě?  

Ano, je třeba zajistit nekolísavou teplotu minimálně 5 a maximálně 18 oC. Vejce je nutné prodat do 21 dnů po snášce, datum minimální trvanlivosti je 28 dnů.

Pokud chci v menším množství prodávat neporcované králíky do místní prodejny, musí být maso nějak označeno? 

Ano, musí u něho být cedulka, že maso není veterinárně vyšetřeno a je určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele. Nezapomeňte, že při prodeji čerstvého králičího masa nesmí být oddělována hlava od těla.

Je možné prodávat maso skotu mladšího 24 měsíců z domácí porážky v maloobchodní prodejně?  

Ne, toto maso je určeno pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele. 

Diskuse v rámci školení byla poučná nejen pro přítomné zemědělce, ale dala jistě i mnoho podnětů SVS. Bylo například zjištěno, že někteří inspektoři KVS si mohou vyložit povinnosti chovatele po svém (viz nutnost nákupu třídičky vajec apod.) Dále zazněl i jeden návrh pro Antibyrokratickou komisi ministerstva zemědělství (zbytečně podrobný formulář u ohlášení domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců, když zvíře je přece registrováno). 

Každý z účastníků školení obdržel příručku Průvodce sedláka veterinárně hygienickou legislativou, kterou vydala Asociace soukromého zemědělství. Školení bylo i ze strany ústředí SVS ČR velice pečlivě připraveno a odprezentováno. MVDr. Lenka Sedláčková zdůraznila, že za mnohými legislativními změnami ve prospěch sedláků stojí i několikáté úsilí Asociace soukromého zemědělství. Stále ale není dobojováno a hranice řady limitů by do budoucna mohly být ještě posunuty. 

V těchto dnech skončila také druhá série školení Portál farmáře, určená členům Asociace, zaměřená na praktické příklady použití jednotlivých evidencí. Dne 5.3. pak začíná v jednotlivých regionech cyklus přednášek určených myslivcům – více na www.asz.cz. 

Šárka Gorgoňová