GM brambory se na česká pole nevrátí, BASF s nimi míří do Ameriky

Geneticky modifikované brambory Amflora se na tuzemská pole nevrátí. V roce 2010 je v Česku začal pěstovat německý koncern BASF, o rok později pěstování přerušil kvůli nedostatku sadby. Firma BASF nyní na dotaz ČTK uvedla, že kvůli odmítavému postoji Evropské unie ke geneticky modifikovaným plodinám zcela přesunula své aktivity v této oblasti do Severní a Jižní Ameriky.    

Podle společnosti BASF je rostlinná biotechnologie klíčovou technologií 21. století. "Jelikož je však v mnohých částech Evropy tato technologie nepřijatelná, museli jsme zaujmout strategické rozhodnutí a rozhodli jsme se pozastavit naše investiční a pěstovatelské aktivity na těchto trzích," sdělila ČTK mluvčí BASF pro Česko a Slovensko Silvia Tajblíková. Firma podle ní bude v Evropě pokračovat pouze ve výzkumu.    

V roce 2010 začaly pro BASF brambory Amflora v tuzemsku pěstovat tři zemědělské podniky na Vysočině na celkové ploše 150 hektarů. Kvůli nedostatku certifikované sadby loni pěstování brambor určených k výrobě škrobu přerušily, očekávalo se, že dočasně. Ještě v loňském roce se GM brambory v Evropě pěstovaly v Německu a Švédsku, letos se však na evropských polích již neobjeví.    

Většina Evropy odmítá biotechnologie pod vlivem ekologických aktivistů, kteří upozorňují, že geneticky modifikovaných plodiny (GMO) mohou být nebezpečné lidskému zdraví a přírodě. Mnohaleté vědecké výzkumy a testy po celém světě včetně Evropy ovšem žádné z uváděných rizik neprokázaly.    

Francie chce prosadit svůj zákaz pěstování GMO pro celou Evropskou unii, třebaže domácí i evropské soudy snahu Paříže odmítly. Francouzské ministerstvo životního prostředí požádalo koncem února Evropskou komisi, aby zrušila povolení pro pěstování modifikované kukuřice od americké firmy Monsanto, donedávna jediné GMO, která se může v Evropě pěstovat.    

Počet farmářů, kteří v celkem 29 zemích světa pěstovali GMO, se loni zvýšil o 1,3 milionu na 16,7 milionu. V Evropě řada zemí biotechnologie nadále odmítá, šest zemí Evropské unie v čele se Španělskem a včetně České republiky a Slovenska však loni zvýšilo plochu osetou kukuřicí od Monsanta odolnou proti zavíječi celkově o více než 25 procent na 114.490 hektarů, uvedla organizace ISAAA, která monitoruje pěstování GMO ve světě. Podle ministerstva zemědělství se loni v tuzemsku geneticky modifikovaná kukuřice pěstovala na 5070 hektarech, což byla meziročně o osm procent větší plocha.   

Nejvýraznější růst se letos čeká v Brazílii, která byla loni v rozsahu oseté plochy druhá na světě po USA. Zatímco američtí farmáři oseli biotechnologickými plodinami 69 milionů hektarů, v Brazílii to bylo 30 milionů a v sousední Argentině 23 milionů hektarů. V Latinské Americe se zatím biotechnologie omezují na sóju, kukuřici a bavlnu, v USA se pěstuje i modifikovaná cukrová řepa, vojtěška nebo dýně, uvedla ISAAA podle agentury Reuters.