AFP: Vyprahlý španělský venkov toužebně očekává z nebe déšť

Zemědělské kultury, které sotva vyrašily z půdy, jsou již ztraceny, četné pozemky zůstaly ladem kvůli nedostatku vody. Na pláních v Aragonii vzhlížejí zoufalí venkované k nebi v očekávání, že přijde déšť, píše agentura AFP.

"Je mi padesát let a nikdy jsem nic takového neviděl. Od října nezapršelo," prohlašuje Fernando Regano z obce Sarinena v aragonské provincii Huesca, kolem níž se rozkládají rozsáhlé zemědělské pozemky. Daleko na severu se rýsují jemně zasněžené vrcholky Pyrenejí.

Fernando Regano ukazuje pod nebem bez jediného mráčku své pozemky oseté ječmenem a hrachem, kde se některé zažloutlé výhonky snaží prorazit z půdy. Teď, na počátku března by rostlinky měly mít už určitou odpovídající velikost. Letos však sucho jejich růst zarazilo.

Úřady navíc rozhodly, že zastaví zavlažování.

"Máme k dispozici 2100 krychlových metrů vody na hektar, ale průměrná spotřeba se pohybuje mezi 7500 a 8000 metry krychlovými," vysvětluje zemědělec, který již nyní předpokládá ztráty ve výši 70 procent.

"Na tomto pozemku jsem s 8000 metry krychlovými vody sklízel 20 tun ječmene a kukuřice, zatímco za těchto podmínek budu mít jen čtyři nebo pět tun," uvádí.

Pozemek má rozlohu 700 hektarů, ale Fernando Regano už musel 30 z nich nechat ležet ladem, protože na nich byla půda tak suchá, že ji nemohl ani osít.

Letošní zima byla podle meteorologů ve Španělsku nejsušší od 40. let minulého století. Jasně to ukazuje zvýšený počet požárů lesů a křovin v Galicii a Katalánsku na severu země a často velký pokles zásob vody v nádržích.

Již v prosinci úřad, který řídí zavlažování v oblasti Sarineny, sdělil, že zásoba vody je na úrovni pouhé jedné čtvrtiny potřeb pro běžnou sezonu.

Například na vystouplých březích nádrže Sotonera, která zásobuje část tohoto regionu, je jasně vidět, kam až v ní voda poklesla. Její úroveň je na 40 procentech normálního stavu.

Ještě více než pomoc potřebují zemědělci dobrý systém regulace oběhu vody, vysvětluje Fernando Regano, člen asociace zemědělců Asaja. Ta uvádí, že zemědělské kultury v Aragonii již utrpěly ztráty ve výši 1,3 miliardy eur (asi 33 miliard Kč).

"Některé kultury nebude možné vůbec sklízet," prohlašuje Jesús Montesa, chovatel ovcí z nedaleké obce Lecinena. Zdůrazňuje, že takové sucho ještě nikdy neviděl.

"Nevíme, co budeme dělat, až se pastviny vyčerpají, ani kolik nás to bude stát," říká jeho syn Manuel.

Aby mohl ovce napájet, musel letos přivážet vodu až do kopců, kde v posledních letech vymizely malé prameny vody.

Podle svazu drobných zemědělců zvýšil nedostatek trávy letošní náklady na produkci o 20 procent. Zemědělci navíc čelí problému zvyšování cen ropy.

"V roce 1990 se ovce prodávala za 40 eur (asi 1000 Kč), dnes její cena dosahuje až 70 eur. V posledních osmi letech ceny nerostly, ale cena pohonných hmot se zdvojnásobila," dodává Manuel Montesa.

V obci poklesl počet chovatelů během několika let ze 40 na pět. Počet kusů dobytka poklesl z 12.000 na 4000.

"Chov dobytka ztrácí na intenzitě, protože to vyžaduje mnoho práce, ale zemědělcům nepřináší zisk," podotýká Jesús Montesa s trpkým úsměvem.

"Potřebujeme, aby nyní zapršelo. Stále věřím, že jednou zaprší," prohlašuje Jesús Montesa a vystupuje na svůj traktor. Jeho přání sdílejí zemědělci v celém Španělsku.